zdůrazněná perspektiva

V reálné fotografické praxi vzniká potřeba se přímo na scéně rozhodnout, jak bude zpracována perspektiva - kdy perspektivu potlačit či naopak kdy ji zdůraznit. Jaké faktory mají na perspektivu kladný vliv a kdy a jak je použít?

Stojíte-li na scéně, tak ač si to možná neuvědomujete, vždy nějak pracujete s perspektivou. Vždy zvolíte nějaké ohnisko, nějakou snímací vzdálenost a fotografujete nějakou kompozici různě vzdálených prvků. Přitom vhodnou volbou těchto faktorů je možné perspektivu velmi účinně zdůraznit a to i na 2D fotografii, a nebo naopak potlačit. Konkrétní rozhodnutí je jako vždy podřízeno záměru tvůrce.

  Zdůrazněná perspektiva

Perspektiva (zmenšování objektů do dálky, sbíhání linií atd.) bude zdůrazněna, když budete snímat nějaký objekt na velmi krátkou vzdálenost a když se současně ve snímku vyskytnou objekty velmi vzdálené. Snímáte-li na krátkou vzdálenost (např. 1 metr) a chcete-li mít na snímku také něco jiného než malý kousek předního objektu, musíte použít širokoúhlé ohnisko. Důvod je ten, že široký zorný úhel tohoto ohniska umožní nevyplnit celé políčko snímku jen blízkým předním objektem a tak se dostane i na vzdálené předměty. Perspektivu tedy zdůrazní současné použití širokoúhlého ohniska společně s velmi krátkou vzdáleností k přednímu objektu.

Aby perspektiva na snímku byla maximální, tak je třeba, aby scéna perspektivní vůbec byla! Musí tedy obsahovat blízký předmět a současně předměty co možná nejdále, přičemž přední předmět a pozadí by měly tvořit fyzický nebo logický celek. Měly by to tedy být části stejné postavy, budovy či krajiny s "nepřetrženou" kompozicí.

  Perspektiva a ohnisko

Samotné použití jakéhokoliv ohniska (ač se to traduje) perspektivu nijak nemění. Ohnisko provede jen výřez části scény podobný ořezu fotografie v PC (crop). Podstatné pro perspektivu na snímku tedy není ohnisko, ale poměr A:B. Z logiky kompozice snímku si to ale vynutí krásné ohniska (např. 17 mm) a proto se masově traduje, že perspektivu mění ohnisko a že právě krátká ohniska perspektivu zdůrazňují. Ohnisko však perspektivu nijak nemění, mění ji vzdálenost snímání a ta je pro krátká ohniska typicky taky krátká a tím se perspektiva zdůrazní. Použití krátkých ohnisek při perspektivně bohatém snímání je vhodné i z důvodu hloubky ostrosti. Krátká ohniska ji mají přirozeně velikou a tak není problém udržet jak blízké, tak vzdálené předměty ostré.

  Kácení linií

Použití širokoúhlého ohniska a snímání zblízka je velmi citlivé na kácející se linie. Pamatujte proto, že linie se nebudou kácet u blízkých ani dalekých předmětů, když budete snímat vodorovně (přesněji řečeno v rovině kolmé na čelní stranu předmětů, což bývá většinou vodorovně). Ke správné kompozici proto není možné použít náklon fotoaparátu, ale jen a pouze snímací výšku od země - fotoaparát je třeba udržovat stále vodorovně. To komplikuje situaci na scéně, ale na výsledných snímcích to oceníte.

Řadu vysokých budov atd. není možné snímat s vodorovným fotoaparátem. Stojíte-li na zemi a blízko budovy, je nemožné dostat celou budovu do záběru bez náklonu fotoaparátu vzhůru. Pomohl by výrazný odstup, avšak to vzhledem k překážkám v okolí nebývá možné. Druhé řešení je snímat ze střední výšky fotografované budovy, což ale vyžaduje dostupnou jinou budovu v okolí. Poslední řešení je použít speciální Tilt-Shift objektiv, který je ale poměrně nákladný.

Když není možné kácení linií zabránit, je třeba z nich udělat ctnost a to nejlépe vhodnou kompozicí. Nebude to tedy ryzí dokument, ale mnohdy spíše výtvarné pojetí snímku. Často však zaujme více než fotografie typu "jak to tam vypadalo".

  Popředí

V mnohém typické při snaze zdůraznit perspektivu je snímání "přes něco" co vytvoří popředí. Klíčové je najít takové snímací místo, aby popředí ve vztahu k pozadí vytvořilo kompozičně harmonický celek. To dá chvíli popobíhání po scéně a hledání správného místa, někdy je potřeba popředí i trochu poklidit, pootočit, nastavit.

Snímání velkého záběru scény také komplikuje expozici. Na velké ploše může být velmi rozdílné světlo a tak je někdy problém podle čeho a jak exponovat. Je tedy obvykle třeba hledat či čekat na to správné světlo, protože velké tonální rozdíly mezi různými místy (dynamický rozsah scény) jsou na fotografii obtížně zachytitelné. K řešení často pomáhají polarizační filtry či přechodové filtry, nepředstavují ale žádné "zázračné" řešení.

  Lidé a perspektiva

Při snímání lidí je třeba na perspektivu dát velký pozor. Pokud přeženete perspektivu lidské tváře nebo postavy, je to hodnoceno velmi záporně a snímky působí až směšně! Hovoříme potom o tzv. perspektivním zkreslení i když striktně řečeno se o žádné zkreslení nejedná. Je to jen logický důsledek zdůrazněné perspektivy a je to tedy stejný efekt, jako že vzdálený strom je menší než blízký, že se sbíhají linie architektury atp.

Při přirozeném snímání mírně z nadhledu (stojící fotograf) a použití hodně širokoúhlého ohniska je snímací vzdálenost k nosu (ten je přirozeně nejblíže fotoaparátu) velmi malá (B), kdežto vzdálenost k ramenům či dokonce nohám je významně větší (A). Perspektiva tedy udělá jen svou práci, nos zvětší a ramena či nohy zmenší. A člověk potom vypadá jako hlavonožec. Při snímání lidí je tedy vhodné spíše perspektivu potlačovat jak bude uvedeno dále.

  Lidé a reportáž

Existuje jedna typická situace, kdy se i lidé snímají širokoúhlými objektivy, a tou je reportáž. Při reportáži je často vhodné člověka zasadit do prostředí v němž se nachází a proto je vhodné stavět se k postavě jako k popředí a současně širokoúhlým objektivem zachytit okolí. Je to tedy strategie "krajina", kde člověk tvoří "popředí". Znamená to ale stejně jako u krajiny jít k popředí (lidem) velmi blízko, jít do scény, do děje. Typická snímací vzdálenost je cca jeden metr.

Aby ale lidské tělo nemělo deformovanou perspektivu, že nutné udržovat fotoaparát vodorovně. Člověk stojí nebo sedí v 99 % svisle (gravitace) a tak vodorovný fotoaparát nebude kácet linie lidské postavy a tudíž ji nebude deformovat. V případě, že dodržíte toto pravidlo a použijete ohniska ne kratší než cca 24 mm, snímky nebudou vykazovat žádné výrazné perspektivní zkreslení osob.

  Produkty a perspektiva

Při fotografování produktů platí, že skutečný "nedeformovaný" vzhled předmětu bude zachován při fotografování z roviny předmětu (tzv. „en face“). Předmět se díky tomu perspektivně nijak nedeformuje a ukazuje se takový, jaký ve skutečnosti je. Snímání z podhledu deformuje předmět, který se potom zdá být větší než ve skutečnosti je, zatímco snímání z nadhledu předmět spíše zmenšuje. Efekt je tím silnější, z čím kratší vzdálenosti fotografujete.

V praxi se však perspektiva často využívá jako nástroj, který má zdůraznit chtěné a potlačit nechtěné prvky. Perspektiva také pomůže snímek identifikovat s cílovou skupinou - například silně zdůrazněná perspektiva může vytvořit dojem síly, agrese, kvality, moci.

  Rybí oko

Velmi výrazného dojmu perspektivy se dá docílit objektivem typu rybí oko. Řada lidí by se mohla domnívat, že právě rybí oko perspektivu silně zdůrazňuje (a tím deformuje), ale není tomu tak. Rybí oko je zcela normální objektiv, který se jen nebrání soudkovitému zkreslení. Při snímání z dálky tedy produkuje normální obrázky se zakřivenými okraji.

Jeho extrémně široký úhel záběru (diagonálně až 180°) vás však přinutí snímat velmi zblízka, protože se v hledáčku zdá vše velmi malé. A díky tomu se perspektiva silně zdůrazní! Rybí oko je v tom tedy nevině, za vše opět může tentokrát extrémně krátká snímací vzdálenost.

  Praktické rady pro zdůraznění perspektivy

Shrňme tedy faktory, které perspektivu na snímku zdůrazní:

• Fotografujte zblízka cca jeden metr i blíže.

• Použijte širokoúhlý objektiv cca 24 až 30 mm, v extrému i širší, výjimečně rybí oko.

• Zejména u záběrů lidí udržujte fotoaparát vodorovný.

• Blízké popředí najděte takové, jehož rozměr divák jednoznačně zná a které tedy vytvoří dobré měřítko.

• Umístěte dostatek pozadí do snímku, nejlépe také s nějakým známým měřítkem.

• Snažte se najít pozadí co nejvzdálenější.

• Udržte logický i prostorový vztah mezi popředím a pozadím.

• Udržte na snímku vše alespoň rozeznatelně ostré.

• Výrazné sbíhající se linie dojem perspektivy silně umocní.