Navigace v seriálu

Základní charakteristika

Parametry a funkce blesku

Vyvážení bílé a blesk

Expozice s bleskem

Kdy blesk vypnout

Blesk jako jediné světlo

Vyvážení blesk/pozadí

Blesk v interiéru

Příslušenství a makro blesky

Dálkové řízení

          Blesk - 7. vyvážení blesk/pozadí (fill-in blesk)

Pokud fotografujete v exteriéru za běžného světla mohlo by se zdát, že blesk není potřebný. Opak je ale pravdou, protože se i v tomto případě blesk často používá pro vykrytí stínů. Tomuto režimu se obvykle říká fill-in.

Vše jako v tomto seriálu a ještě mnohem více, navíc i s řadou praktických ukázek a s modelkou, se dozvíte na kurzu Mistrovství práce s externím bleskem, který pro Vás lektoruji. Termíny a podrobnosti se dozvíte zde.

  co je to fill-in blesk

Fotografujete-li v běžném denním světle (často i velmi silném), fotoaparát nemá žádné problémy s expozicí. Vycházejí dostatečně krátké expoziční časy i při běžném zaclonění a použití nízkých ISO hodnot zajišťujících nízký šum. Použití blesku by se tak mohlo zdát zbytečné.


Všechny fotoaparáty dokážou realizovat strategii fill-in blesku zcela automaticky. Automatika ale poskytne jen průměrné výsledky a pro ty profesionální je třeba jí trochu pomoci.
1/200 sec, f/2.8, ISO 200, externí blesk, vyvážení bílé .

Opak je ale pravdou, protože důvod jeho použití není jen nízká hladina osvětlení, ale i vysoký kontrast mezi popředím a pozadím, jinými slovy situace, kdy hlavní objekt v popředí se nalézá ve stínu a je tedy relativně k pozadí příliš tmavý. Je tedy nevhodné rozložení světla, nikoliv absolutní úroveň. Blesk potom dodá na toto popředí potřebné množství světla, které popředí (hlavní objekt) lépe prokreslí a současně sníží kontrast k pozadí. A právě tomuto použití blesku, které je ve výsledku podobné použití odrazné desky, se říká vykrývací fill-in blesk.


Bez použití blesku dopadne snímek takto (nepovedený záběr, kdy neodpálil blesk). I když snímek je jako celek dobře exponován a neobsahuje přepaly (viz pravý histogram), tvář a celé tělo je podexponované a bez "jiskry". Podle histogramu části obličeje (viz levý histogram) je obličej podexponován. Světla bylo tedy dost, ale je nevhodně rozloženo po scéně. 1/90 sec, f/2.5, ISO 200, ohnisko 50 mm, bez blesku, vyvážení bílé .

I když jsme v minulém díle popisovali použití blesku za tmy a nyní popisujeme fill-in blesk jako dvě zcela různé situace, tak praxe je plynulá. Jak se zvyšuje množství světla na pozadí, tak se použití blesku plynule mění z režimu jediného dominantního světla na režim fill-in blesk a oba režimy tak prorůstají jeden do druhého, přičemž klíčový je vzájemný poměr stálého světla a světla blesku. Vhodným ovládáním fotoaparátu je navíc možné tento poměr rozsáhle měnit.


A takto je to správně s bleskem (v tomto případě dálkově odpáleným přes fotografický deštník pro zlepšení kvality světla). Obličej i postava má jiskru a je světelně oddělená od pozadí. I když se celkový histogram příliš nezměnil, na expozici obličeje (horní) je vidět dramatická změna. 1/90 sec, f/2.5, ISO 200, ohnisko 50 mm, externí blesk přes deštník, vyvážení bílé .

  Barva blesku a vyvážení bílé

Protože je barva blesku podobná barvě denního světla, nebývají s vyvážením bílé problémy. Navíc blesk vzhledem ke svému dosahu osvětluje vždy jen popředí, kde se předpokládá hlavní objekt, a proto je opět vhodné vyvážit bílou na (blesk, Flash). Podobnou strategii zvolí i automatika a tak jakmile v automatickém režimu použije blesk, nastaví obvykle vyvážení bílé na blesk. Více o vyvážení bílé se dozvíte zde.


Fill-in blesk se používá většinou za dne a tak vzhledem k barvě blesku blízké dennímu světlu nejsou problémy. Všechny volby vyvážení bílé , i jsou velmi blízko sebe a tak výsledky budou podobné a všechny uspokojivé. Konkrétní použití je věcí vkusu případně nutnosti o vysokou technickou věrnost.
1/200 sec, f/4, ISO 200, blesk s kompenzací -1 EV, vyvážení bílé .

  problémy fill-in blesku

Vše co bylo minule řečeno o použití blesku v nočním exteriéru či velkém interiéru, a tedy:

  • Nemožnost fotografovat odrazem o strop/stěny

  • Nutnost používat blesk namířený přímo vpřed

  • Nerovnoměrnost světla přímého blesku do dálky (rychlý úbytek světla)

  • Nízká kvalita světla přímého blesku způsobující odlesky, stíny a potlačení struktury předmětu

  • Limitovaný dosah blesku

platí beze zbytku i v režimu fill-in. Některé specifické problémy se však objevují nově, zejména nutnost vyvážit vzájemný poměr světla blesku a stálého světla na pozadí a tzv. problém X-sync limitu.


Jedním z problémů fill-in blesku jsou lesky. Zejména lidská pleť se potí a mastí a tak se ráda leskne. A právě již mnohokrát zmíněné tvrdé čelní světlo blesku lesky rádo zdůrazňuje.
1/200 sec, f/5, ISO 200, interní blesk s kompenzací -1/3 EV, vyvážení bílé .

  Expoziční režimy a fill-in blesk

Vztah expozičních režimů a fill-in blesku je jednodušší než při fotografování ve tmě. Všechny expoziční režimy se používají normálně jako při fotografování bez blesku a expoziční automatika měří hodnoty expozičního času, clony i ISO na základě stálého světla na scéně. V plně automatických režimech navíc na základě odhadu sama rozhoduje o použití či nepoužití blesku. Jedná se však opravdu o odhad, protože fotoaparát na rozdíl od člověka nerozumí obsahu scény a tak rozhodnout, zda popředí je nebo není důležité, jak je daleko a zda je potřebné a má smysl použít blesk, je pro automatiku velmi obtížné. Často proto chybuje ale chyby nejsou tak výrazně vidět jako ve tmě. Nejčastější chybou je blesknutí blesku v situaci, kdy blesk nemá žádnou šanci a na snímku se neprojeví.

V poloautomatických režimech A a S (Av a Tv u Canonu a Pentaxu) a v manuálním režimu M rozhoduje o použití blesku fotograf. Při zapnutí blesku u SLR/DSLR je však třeba hlídat tzv. X-sync limit, o kterém bude řeč dále. V zásadě se dá říci, že expozice se nastavuje a režimy se volí zcela stejně, jako kdybyste fotografovali bez blesku a tedy pouze ve stálém světle.


I když se fill-in blesk používá nejčastěji při fotografování lidí a portrétů, jeho použití není vyloučeno ani jinde. Zde byly bleskem slabě přisvíceny hradby v popředí, čímž z nich nezůstal jen černý rám.
1/180 sec, f/16, ISO 200, interní blesk s kompenzací -1/2 EV, vyvážení bílé
.

  Vyvážení blesk/pozadí

Správné vyvážení světla na pozadí se světlem blesku je klíčové pro kvalitní fotografii a probíhá v zásadě ve dvou krocích:

  1. Zajištění správné expozice stálým světlem z pozadí, kdy se nebere ohled na stinné popředí. Nástroje na ovládání expozice stálým světlem jsou klasické a tedy ISO, clona a expoziční čas. Volba vhodného expozičního režimu a metody měření expozice k zajištění správné expozice světlem z pozadí se řídí stejnými pravidly jako při exponování bez blesku. Obvykle se expozice nastavuje tak, aby pozadí nebylo přeexponované a vešlo se tedy do dynamického rozsahu fotoaparátu. Otevřená clona (nízká clonová čísla) a vyšší ISO usnadní budoucímu blesku práci a je tedy vhodné tento fakt zohlednit již nyní.

  2. Zajištění správné expozice popředí (hlavního objektu) bleskem, přičemž nástroj na jeho řízení je expoziční kompenzace blesku (Flash exposure compensation, FEC, ). Síla světla blesku však rychle klesá do dálky a tak blesku značně usnadní práci, když je popředí opravdu blízko - do cca 3-5 metrů. Delší vzdálenosti již vyžadují velmi silné (obvykle externí) blesky.


Jak je vidět z grafu, síla blesku rychle klesá směrem od fotoaparátu, zatímco úroveň stálého světla se se vzdáleností nemění. Blesk proto nejlépe funguje na blízké vzdálenosti, kde se snadno relativně ke stálému světlu vyvažuje.

 


Na ovládání expozice stálým světlem z pozadí a expozice popředí bleskem má fotoaparát různé nástroje. Díky nim se dají vyvažovat obě světla mezi sebou a tím zabezpečit správnou expozici pozadí i popředí. Blízká vzdálenost, vyšší ISO a otevřená clona usnadní blesku práci, otevřená clona a vyšší ISO současně prodlužují dosah blesku.


Expoziční hodnoty 1/200 sec, f/10, ISO 200.
Zleva: Bez blesku, blesk -1 EV, blesk +1 EV.
Na ukázce je vidět, že síla blesku ovlivňuje jen expozici popředí. Síla blesku se ovládá expoziční kompenzace blesku (Flash exposure compensation, FEC, ).


f/10, ISO 200, stejná síla záblesku, mění se jen expoziční čas.
Zleva: 1/200 sec, 1/100 sec, 1/50 sec.
Expoziční čas nemění expozici bleskem ale má vliv na expozici stálým světlem. To je sice i na popředí, ale mění se zejména expozice pozadí.

Možný praktický postup
Zde je tedy praktický postup pro vyvážení světla blesku s trvalým světlem na pozadí:

  1. Vypněte blesk.

  2. Nastavte vhodný expoziční režim pro danou scénu zatím bez blesku. Lze doporučit P,S,A,M (P,Tv,Av,M).

  3. Proveďte několik expozičních zkoušek a nastavte expozici tak, aby pozadí bylo dobře exponované. Na popředí zatím nehleďte. Regulovat expozici trvalým světlem lze v režimech P,S,A (P,Tv,Av) běžnou expoziční kompenzací , v režimu M potom přímým ovládáním ISO, času a clony. Jde-li to, tak preferujte vyšší ISO (do 400-800) a otevřenou clonu. Pokud vám vychází expoziční čas kratší než 1/200 sec, věnujte pozornost odstavci o X-sync limitu níže.

  4. Jste-li s expozicí trvalým světlem na pozadí spokojeni, zapněte blesk. Hodnoty ISO, clony a času se nijak nezmění, jinými slovy pozadí zůstane tak, jak jste to nastavili.

  5. Proveďte zkoušku snímku s bleskem. Vylaďte sílu blesku tak, aby jste byli spokojeni. Nástroj na jeho regulaci je expoziční kompenzace blesku (Flash exposure compensation, FEC, ).

Vypadá to možná složitě, ale po chvíli cviku zjistíte, že je to logické a jde to skoro samo.


Postup uvedený výše byl proveden i u tohoto snímku bangkokského taxikáře. Jen díky cviku to netrvalo dlouho a na dva pokusy bylo výsledku dosaženo. Režim S (Tv), 1/60 sec, f/2.8, ISO 320, blesk bez kompenzace.

Aby začlenění blesku do scény bylo citlivé, je často vhodné (ne ale vždy) jeho hodnotu snížit o cca 1 EV. Automatiky obvykle snižují výkon blesku v režimu fill-in sami, přičemž režim fill-in se nikde nenastavuje - automatika ho pozná sama podle množství trvalého světla na pozadí. Oko s mozkem jsou však velmi ošidná dvojka a nenechají se jen tak něčím napálit. Pokud je světla fill-in blesku ve scéně moc a/nebo nesouhlasí jeho barva či směr se světlem na pozadí, oko okamžitě přijde na "podvod" a snímky vypadají jako fotografované před fototapetou. Proto je třeba s fill-in bleskem zacházet jemně a výsledky pokud možno vizuálně ověřovat. Oko se též ošálí snadněji, když součástí fotografie je zem, na které lidé stojí.


Pokud je fill-in blesk příliš silný, neshoduje se barva či směr jeho světla s pozadím, lidé se nepřirozeně lesknou nebo je pozadí nevhodně zvoleno, tak oko odhalí "podvod" a snímky vypadají jako fotografované před fototapetou. Proto je třeba s fill-in bleskem zacházet opatrně. Režim M, f/8, 1/180 sec, ISO 200, FEC -1 EV

  Synchronizační čas blesku/závěrky (X-sync čas)

Fotografujete-li s bleskem kompaktním fotoaparátem, nejsou na expoziční čas ve vztahu k blesku kladeny žádná omezení. Můžete nastavit jakýkoliv čas a elektronika si se vším poradí. Trochu jiná situace ale nastává u zrcadlovek (SLR a DSLR), které používají klasickou mechanickou štěrbinovou závěrku.

Tato mechanická (štěrbinová) závěrka je tvořena dvěma lamelami. Jedna lamela senzor odkryje a po nastavené době expozičního času druhá lamela senzor opět zakryje. Je však obtížné si představit, že u velmi krátkých časů (např. 1/1000 sec) se lamely dokážou tak rychle otevřít a opět zavřít a závěrka si tedy pomáhá malým trikem. Lamely se pouze pootevřou a přes film/senzor přejede štěrbina. Výsledek je stejný jako kdyby každá část filmu/senzoru byla exponována velmi krátkou dobu, avšak závěrka může přejet přes senzor/film mnohem pomaleji.


U časů delších než X-sync se závěrka celá otevře a po nastavené době z druhé strany zavře.


U časů kratších než X-sync se však nikdy závěrka neotevře celá a přes senzor/film přejede jen pootevřená, neboli přejede štěrbina.

Synchronizační čas závěrky X-sync je tedy nejkratší čas, kdy se ale ještě závěrka otevře celá (první lamela film/senzor odkryje a po uplynutí expozičního času ho druhá lamela zakryje). Kratší časy než X-sync čas jsou potom již realizovány přejezdem štěrbiny. Typický X-sync čas je kolem 1/125 až 1/250 sec.

Blesk je ale velmi krátký výboj. Musí tedy blesknout v době, kdy je závěrka bezpečně otevřená celá. Při časech kratších než X-sync nad filmem/senzorem jede štěrbina (čím kratší čas, tím je štěrbina užší) a ať by blesk blesknul kdykoliv, na fotce by byl jenom pruh. Proto když se u SLR/DSLR aktivuje blesk (ručně či automaticky), tak fotoaparát nikdy nedovolí nastavit kratší čas než X-sync. Je-li zrovna kratší čas nastaven (třeba 1/2000 sec), tak fotoaparát automaticky nastaví nejkratší možný čas a sice právě X-sync (např. 1/200 sec).


Takto nějak by vypadal snímek exponovaný s bleskem a s nastaveným časem kratším než X-sync. Blesk by jen krátce zasvítil během přejezdu štěrbiny přes film/senzor. Zbytek snímku by tak byl exponován pouze stálým světlem.

X-sync limit
Nyní se podívejme, proč X-sync limit vadí právě a zejména při fill-in blesku. Při nastavování expozice podle stálého světla na pozadí je žádoucí nastavit vyšší ISO (např. 400) a otevřít clonu (např. na f/2.8). To usnadní blesku práci, respektive sníží potřebný výkon jeho záblesku. A slabší záblesk znamená rychlejší dobití, šetření baterií i větší dosah blesku. Je-li však světla na pozadí hodně (jasný slunný den, silné protisvětlo atp.), tak při cloně f/2.8 a ISO 400 vyjde expoziční čas např. 1/1000 sec - daleko za X-sync časem, který bývá typicky 1/200 sec.

V pokročilých expozičních režimech A,S,M (Av,Tv,M) navíc hrozí zrada, že pokud pečlivě nastavíte expozici podle pozadí např. na hodnoty 1/1000 sec, f/2.8, ISO 400 a zapnete blesk, expoziční čas se bez varování prodlouží na X-sync, tedy např. na 1/200 sec! A to může vést k silné přeexpozici snímku zdánlivě bez příčiny!

Pro zajištění správné expozice proto nezbude než snížit ISO a/nebo zvýšit clonové číslo a tím respektovat X-sync čas. Oboje však komplikuje blesku práci a snadno tak může narazit na limit svého výkonu. Nastavíte-li totiž ISO na 100 a clonu na f/8 (což jsou za jasného dne běžné hodnoty pro čas 1/200 sec), efektivní dosah interního blesku se směrným číslem 12 klesne až na 1,5 metru! Clonové číslo navíc změní i hloubku ostrosti, což může být velmi nežádoucí. Problém hloubky ostrosti se dá vyřešit neutrálním šedým filtrem, dosah blesku se tím ale nijak nezlepší.


Typická situace, kdy narazíte na X-sync limit, je svatba. Mnoho snímků je pořízeno venku v létě za silného světla ale přitom snímky potřebují přisvítit bleskem. Otevřená clona je přitom velmi žádoucí pro rozostření pozadí.
Čas 1/1600 sec, f/3.5, ISO 200, 70 mm, externí blesk v režimu FP flash (viz dále)

Pro interní blesky žádné řešení neexistuje, to je prostě limit vaší techniky. Externí blesky však umí tento limit obejít a sice dokážou překonat omezení expozičního času. V tzv. režimu vysokorychlostní synchronizace (FP mode, FP flash, High speed sync - různé názvy u různých výrobců) vyšlou sérii velmi rychlých záblesků, čímž simulují trvalé světlo po dobu přejezdu štěrbiny přes film/senzor a problém existence štěrbiny v závěrce tím obejdou. Některé blesky aktivují tento režim automaticky při kratších expozičních časech než X-sync (takže o tom ani nebudete vědět), některé vyžadují explicitní zapnutí režimu vysokorychlostní synchronizace.


Jak už to tak bývá, u různých výrobců je aktivace režimu vysokorychlostní synchronizace u externích blesků různá. Canon (vlevo) jej nastavuje na blesku tlačítkem a stejně značí i na displeji blesku a tento režim je u Canonu standardně vypnutý, musíte jej tedy aktivovat.
 Nikon (vpravo) to naopak nastavuje na fotoaparátu a značí
FP a režim vysokorychlostní synchronizace má standardně zapnutý, nemusíte se o to tedy starat.

Vysokorychlostní synchronizace má ale velkou nevýhodu v tom, že se neúčelně ztrácí mnoho světla z blesku a to se projeví jako pokles jeho směrného čísla. Opět tím tedy klesá dosah blesku, máte ale svobodu ve volbě clony, ISO i expozičního času. Z logiky věci se X-sync limit nijak neprojeví za slabého stálého světla.

Čas závěrky
(sec)

Normálně
(méně než
X-sync)

Vysokorychlostní synchronizace

1/125

1/250

1/500

1/1000

1/2000

1/5000

Směrné číslo

42

30

21

15

10

7

5

Ukázka poklesu směrného čísla pro ohnisko 50 mm v režimu vysokorychlostní synchronizace pro blesk Canon Speedlite 580EX.

Malé praktické cvičení na X-sync limit
Zkuste si vyfotografovat podobnou scénu, příklad bude fungovat za jasného slunného dne:


1. Fotografováno bez blesku a exponováno podle obličeje. Požadavek na rozostřené pozadí si vyžádal clonu f/2.8 a při ISO 200 vyšel expoziční čas 1/800 sec. Pozadí je však silně přeexponováno!

2.  Fotografováno bez blesku a exponováno podle pozadí = clona f/2.8, ISO 200, čas 1/3200 sec. Obličej je však silně podexponován a neprokreslen.

3. Jako 2) ale zapnut interní blesk, který nemá vysokorychlostní synchronizaci. Fotoaparát automaticky prodloužil čas z 1/3200 sec na X-sync = 1/200 sec. V důsledku toho a bez varování je snímek silně přeexponován!

4. Nezbývá než reagovat clonou, případně snížit ISO. Zde zvýšena clona na f/11, ISO 200, čas 1/200 sec. V důsledku toho se ale zaostřilo pozadí!


5. Kýženého výsledku bylo dosaženo až s externím bleskem, který má režim vysokorychlostní synchronizace. Ten umožnil překonat limit X-sync času.
f/2.8, ISO 200, čas 1/3200 sec, vysokorychlostní synchronizace blesku

  Závěr

Zkusme na závěr zformulovat pár pravidel, které musí fotograf pracující s bleskem v exteriéru a za silného světla uvažovat, chce-li dosáhnout dobrých výsledků své práce:

  1. Při použití blesku vyvažte bílou na (blesk, flash) nebo ponechte automatiku AWB.

  2. Bleskem vždy fotografujte jen to, co je v jeho dosahu. V dálce jeho světlo sice neuškodí, ale ani se nijak neprojeví.

  3. Ponechte sluneční clonu ale hlídejte její stín od blesku na snímku a to zejména při použití širokoúhlých ohnisek.

  4. Vždy vezměte v úvahu, že blesk dokáže dobře exponovat na snímku jen předměty v jedné vzdálenosti - dobře přisvítit tedy můžete jen relativně plochou část scény.

  5. U fill-in blesku se většinou vyplatí kompenzovat do minusu. Příliš silný blesk působí totiž nepřirozeně. Některé fotoaparáty proto při zjištění silného světla na pozadí snižují sílu záblesku zcela automaticky.

  6. Neustále uvažujte o vhodném poměru světla blesku a světla na pozadí. Klíč k dobrému snímku bývá často zde.

  7. U SLR/DSLR vězte o X-sync limitu, řešení však nabízí jen externí blesk.

  8. Pozor na červené oči. Naštěstí v režimu fill-in nebývají tak časté, protože zřítelnice lidí jsou v denním světle mnohem více uzavřené.

 

Zpět nahoru

Text a obrázky - copyright © 2012 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.