Navigace v seriálu

Základní charakteristika

Parametry a funkce blesku

Vyvážení bílé a blesk

Expozice s bleskem

Kdy blesk vypnout

Blesk jako jediné světlo

Vyvážení blesk/pozadí

Blesk v interiéru

Příslušenství a makro blesky

Dálkové řízení blesků

          Blesk - 6. blesk jako jediné světlo

Strategie fotografování s bleskem v exteriéru se od strategie v některých menších interiérech poněkud liší, i když principy zůstávají pochopitelně stejné. Pojďme se tedy nejprve podívat na co si dát pozor, pokud používáte blesk pod širým nebem nebo ve velkých rozlehlých interiérech bez stropu a v obou případech ve značné tmě.

Vše jako v tomto seriálu a ještě mnohem více, navíc i s řadou praktických ukázek a s modelkou, se dozvíte na kurzu Mistrovství práce s externím bleskem, který pro Vás lektoruji. Termíny a podrobnosti se dozvíte zde.

  Použijte Přímý blesk

Pokud fotografujete v exteriérech nebo v interiérech, které jsou ale velmi rozsáhlé a/nebo nemají žádný použitelný stop (pokud mají, přejděte na díl Blesk v interiéru), tak není světlo blesku o co odrazit a proto je nezbytně nutné fotografovat s hlavicí blesku natočenou přímo vpřed (pomiňme zatím dálkové odpalování blesků). Interní blesk ani jinou možnost nedává. V tomto smyslu jsou tedy výhody externího blesku oproti internímu částečně setřeny a zůstává jen vyšší výkon (vyšší směrné číslo) a tím vyšší dosah, mnohem menší náchylnost k efektu červených očí, přesnější expozice, přídavný systém ostření ve tmě a případně různé další pomocné funkce.

Nenechte se také zmást tím, že čas od času je vidět fotograf, který fotografuje venku s hlavou externího blesku namířenou vzhůru. Jediným výsledkem je, že cca 95 % světla blesku posílá zcela neúčelně mimozemšťanům do vesmíru a pouhých 5 % potom putuje smysluplně vpřed. Tím se samozřejmě drasticky sníží efektivní směrné číslo blesku, snímky mohou trpět podexpozicí bleskem a tím - paradoxně - vypadat lépe. Výsledek ale není vědomý proces, nýbrž prostá náhoda - stejného výsledku ale vědomě se dá docílit mírnou zápornou expoziční kompenzací blesku (Flash exposure compensation, FEC, ).

  Blesk je jediný zdroj světla

Fotografujete-li s bleskem ve velmi slabém osvětlení, tak blesk je de facto jediným světlem, které máte k dispozici. Dobrým příkladem této situace je noc nebo podvečer, kdy stálého světla je opravdu velmi málo. Na oči se ale příliš spoléhat nelze, protože naše oči mají vynikající schopnost se přizpůsobit, a tak vidíme poměrně dobře i za velmi slabého světla. Z fotografického hlediska se však blesk stane jediným zdrojem světla vždy, když snímky pořízené expozičními hodnotami cca 1/60 sec, maximálně otevřená clona vašeho objektivu (pro příklad f/4) a ještě rozumné ISO (pro příklad uvažujme ISO 800) a bez blesku jsou již nepoužitelně tmavé nebo rozmazané/rozhýbané.


V noci je blesk jedinou šancí, jak bez stativu fotografovat. A podobné snímky obvykle vyjdou dobře i s automatikou. Popředí scény je dostatečně ploché a matné a tak se blesku snadno exponuje a stíny se nemají kde vytvořit. Zcela černé pozadí je důsledkem limitních hodnot automatiky (viz dále).
Čas 1/60 sec, f/5.6, ISO 400, externí blesk bez kompenzace.

Všechny dnešní fotoaparáty mají vestavěné pokročilé automatiky, které jak interní tak případný externí blesk bez problémů řídí. I v profesionální praxi je proto zcela běžné fotografovat s automatikou blesku, ale jako ve všem - automatika dosáhne obvykle jen průměrných výsledků. Chcete-li dosáhnou výsledků nadstandardních, je potřeba ji trochu pomoci - o mistrovských výsledcích či zvláštních experimentech nemluvě.


Podobný snímek je velmi těžké pořídit s bleskem v noci. Lesklé šaty nevěsty budou mást automatiku a snímek skončí podexponován. Zde byla použita kompenzace +1 EV a i to bylo málo. Blesk byl odpálen dálkově a svítil zleva.
Čas 1/30 sec, f/2.8, ISO 200, blesk s kompenzací +1 EV.

  Kvalita světla přímého blesku

Fotografovat odrazem není v exteriéru možné a tak si lze blesk představit jako silnou baterku či reflektor, kterým svítíte přímo vpřed na fotografovaný objekt. Vedle faktu, že světlo blesku je na jednom snímku schopné stejně osvítit a tudíž dobře exponovat jen předměty v jedné vzdálenosti, je třeba vzít v úvahu odlesky na všech lesklých plochách a ploškách a to zejména těch kolmých na osu fotografování a dále vytváření ostrých stínů, potlačení struktury předmětu atp. Vše je důsledkem velmi tvrdého čelního světla podobně jako při nasvícení silnou baterkou nebo reflektorem zepředu.


Tento snímek byl pořízen večer jen za zbytků denního světla a tedy svícen dominantně interním bleskem. Výsledek je použitelný, na snímku jsou však vidět silné lesky a ostré stíny, které i když přímo nemusíte vnímat, velmi ruší.
1/180 sec, f/5.6, ISO 400, ohnisko 480 mm, blesk s kompenzací -1/2 EV.

Směr světla přímo od objektivu vpřed (čelní světlo) současně způsobí zploštění scény a potlačení struktury předmětu (což ale nemusí být vždy na závadu). Proto zcela perfektních výsledků podobných např. fotografiím v módních časopisech není přímým bleskem a to ani externím možné dosáhnout a je nutné použít dálkové odpalování blesku (kabelem nebo bezdrátově) a příslušenství na změkčení světla jako různé difuzéry, deštníky, odrazné desky atp.


Blízká, matná, plošně velká, barevná a od pozadí dostatečně vzdálená scéna se blesku exponuje nejsnáze. Automatiku blesku však mohou zmást i silné zdroje světel na pozadí.
Plná automatika, 1/60 sec, f/2.8, ISO 200, interní blesk.

  Dosah blesku

Jeden z problémů při fotografování s bleskem v exteriéru je jeho omezený výkon a tím dosah. Ten musí mít fotograf společně s faktem, že světlo blesku rychle klesá do dálky stále na paměti a pokud je hlavní objekt příliš daleko či scénu má smysl zaznamenat jen celou, musí volit složitější techniky jako je např. režim Noční portrét (Slow Sync) - viz dále. Často je také třeba se blesku zcela vzdát a fotografovat jen v přirozeném světle. Automatika je bohužel v otázce odhadu dosahu blesku v exteriéru velmi špatný rádce a často chybuje zcela.


I když tato ulice mohla být v dálce pěkná, s bleskem a v noci vyfotografovat rozhodně nepůjde. Světlo blesku je silně nerovnoměrné, do dálky rychle ubývá a dále než cca 10-20 metrů nesvítí již téměř vůbec. S tím je v exteriéru třeba vždy počítat, jinak budete s výsledkem zklamaní.

  Barva blesku a vyvážení bílé

Je-li blesk dominantním světlem na scéně, je logické nic neřešit a vyvážit bílou na blesk (Flash) . Podobnou strategii volí i automatika, a tak jakmile v automatickém režimu použijete blesk, zvolí i odpovídající vyvážení bílé. Pozadí osvětlené stálým světlem (nebo jeho zbytky) může sice barevně "ujet", ale obvykle to na snímcích není nijak na závadu. Některé složitější případy zejména v režimu Noční portét (Slow Sync), který vezme do hry i stálé světlo, jsou diskutovány dále. Více o vyvážení bílé a blesku najdete zde.

  Blesk a režim plná automatika ve tmě

Pokud fotografujete v režimu plné automatiky případně ve scénických režimech, tak automatika přemýšlí poměrně jednoduše. Poklesne-li množství světla na scéně pod určitou mez a není-li tedy již možné zajistit bezpečné fotografování z ruky, tak použije blesk. Většina automatik předpokládá, že z ruky se dá exponovat do expozičního času kolem 1/60 sec a delší čas již tedy nenastaví. Dále plně otevře clonu objektivu (tedy využije jeho plné světelnosti) a ISO citlivost nastaví na hodnoty do cca 400 až 800.

Mez, kdy vaše automatika začne v režimu "slabé světlo" zapínat blesk, si můžete snadno zjistit samy. Jsou to expoziční hodnoty, které již zůstanou dále neměnné i při dalším poklesu světla a uvidíte je tedy v hledáčku, na displeji či v Exifu snímku pořízeného automatikou s bleskem a v úplné tmě.


V Exifu tohoto snímku, který byl exponován v noci a v režimu plné automatiky s bleskem, se lze dočíst, že automatika nastavila hodnoty 1/60 sec, f/2.8 (tj. světelnost použitého objektivu) a ISO 400. To jsou tedy hraniční hodnoty, za které automatika u tohoto fotoaparátu ani v úplné tmě již nepůjde.

Důvod, proč automatika nedovolí nastavit delší expoziční čas než cca 1/60 sec (konkrétní hodnoty se mohou u různých fotoaparátů mírně lišit) i přesto, že úroveň stálého osvětlení je velmi nízká, je prostý. Delší časy není možné z ruky udržet a jejich použití vyžaduje stativ, což nelze automaticky předpokládat. Proto je-li osvětlení opravdu slabé (např. noční ulice), stálé světlo de facto nehraje na snímku žádnou roli, protože při expozičním čase 1/60 sec a to i při zcela otevřené cloně a ISO 400-800 stálé světlo nestačí snímek téměř nijak exponovat. V tomto případě je blesk prakticky jediné světlo na scéně. Stabilizátory obrazu sice umožní fotografovat z ruky delším časem než zmíněná 1/60 sec, ale i tak se fotografie rozmaže, pokud se cokoliv na scéně pohybuje. I v tomto případě se tedy strategie nijak neliší.

Automatika rozhodne o použití blesku jen na základě poklesu úrovně osvětlení a nedokáže zhodnotit další faktory - například že se nalézáte v noci na ochozu stadionu a chcete vyfotografovat dění 200 metrů před vámi, kdy použití jakkoliv výkonného blesku je zcela směšné nebo že fotografujete ulici kde nerovnoměrnost osvětlení (pokles světla blesku do dálky) snímek zcela znehodnotí. Proto v podobných situacích (a v řadě jiných) je moudré navzdory automatice blesk vypnout přičemž nejdůležitější je vzít v úvahu dosah blesku (jeho směrné číslo) a pokles jeho světla (nerovnoměrnost světla) směrem do dálky.


Pokud správně neodhadnete dosah blesku, automatika sice udělá co může, ale snímek skončí podexponován a často i silně zašuměn (nahoře). Zesvětlení snímku v PC (dole) potom šum jen zdůrazní.

V režimu plné automatiky je obvyklé, že si automatika sama rozhoduje o použití blesku, blesk je však možné nuceně vypnout (např. když použití blesku je zakázáno) či naopak blesk nuceně zapnout. Často bývá možné ještě zapnout/vypnout redukci červených očí. Víc možností většinou jednoduchá a plná automatika nenabízí.

  Blesk ve tmě a pokročilé expoziční režimy na fotoaparátu

Řada pokročilejších fotoaparátů nabízí poloautomatické režimy obvykle označované P, A či S (P, Av, Tv u Canonu a Pentaxu) či plně manuální režim M. Práce s bleskem v těchto režimech může být na první pohled poněkud záhadná a často vést až ke zmatení. Je však velmi logická. Je totiž třeba si uvědomit, že měření expozice v režimech P, A, S a potažmo i M (P, Av, Tv, M) probíhá výhradně na základě úrovně stálého světla na scéně!


Většina fotoaparátů (kompaktních, EVF i DSLR) nabízí více fotografických režimů pro určení expozice. Řada z nich se přímo týká i blesku. Na snímku ukázka voliče režimů u DSLR Nikon.

Režim P a blesk
V režimu P nastaví fotograf ručně ISO citlivost a expoziční čas i clonu nechá na automatice fotoaparátu. I v režimu P se u většiny DSLR dá zapnout plně automatické ISO, to však nyní neuvažujeme. Je-li na scéně velmi málo světla, automatika otevře co nejvíce clonu a teoreticky by měla nastavit dlouhý expoziční čas odpovídající slabému světlu - např. 1 vteřina. Je-li však zapnut blesk, tak to neudělá a nastaví čas kolem 1/60 sec podobně jako plná automatika.

Logika je prostá - čas v řádech 1 vteřina, byť odpovídající trvalému světlu na scéně, by uživatele zmátl. Zafunguje tedy jakási "laická ochrana" na hodnotu kolem zmíněné 1/60 sec a chybějící světlo se dodá bleskem. Ve výsledku se tedy aplikuje stejná strategie jako u plné automatiky viz odstavec výše. Rozdíl je ale ten, že v režimu P máte možnost lépe rozhodnout o použití/nepoužití blesku, je povolena funkce Expoziční kompenzace blesku (FEC, ), je možné řídit ISO a mnoho dalších funkcí. Proto je režim P lepší volnou, i když expoziční hodnoty budou velmi podobné.

Režim S (Tv) a blesk
V režimu S (Tv) je obvyklé, že uživatel ručně nastaví ISO citlivost a expoziční čas a na automatice fotoaparátu ponechá clonové číslo. Je-li však na scéně velmi málo světla, automatika se snaží co nejvíce otevřít clonu ve snaze správně exponovat snímek podle nízké úrovně stálého světla na scéně. Logicky se zarazí na nejvíce otevřené cloně - světelnosti objektivu (více otevřít clona již nejde) - a tak výsledkem expozice v naprosté tmě jsou hodnoty např.:

  • 1/60 sec (v režimu S/Tv nastaveno uživatelem)

  • ISO 400 (v režimu S/Tv nastaveno uživatelem)

  • Clona např. f/2.8 (nastaveno automatikou a limitováno světelností objektivu - víc už to nejde)

Na první pohled je vidět, že použití režimu S (Tv) nedělá ve tmě problémy a je s ním možné dosáhnout stejných výsledků jako s plnou automatikou nebo s režimem P s tím rozdílem, že máte možnost svobodné volby expozičního času a ISO citlivosti. Clona stejně jako v plné automatice či v režimu P zůstane ve tmě otevřena naplno. Fotoaparát bude sice hlásit podexpozici snímku, ale to je na základě stálého světla pravda. Potřebné světlo totiž do scény dodá až blesk, který systém měření běžné expozice neuvažuje. V režimu S (Tv) nebývá zvykem automaticky aktivovat blesk - jinými slovy rozhodnutí o jeho použití je plně v rukou fotografa.


Tento snímek byl pořízen v lese, kde bylo světla opravdu velmi málo. V režimu S (Tv) byl nastaven expoziční čas 1/100 sec (s ohledem na pohyb psů) a ISO 400. Fotoaparát proto zcela otevřel clonu (zde f/2.8) ale i tak by snímek bez blesku skončil zcela podexponován, 90 % potřebného světla totiž dodal až blesk. Expoziční kompenzace blesku -1 EV potom zařídila přirozeně vypadající snímek. Ostrých stínů (viz pod břichem psa) se ale vzhledem k použití přímého blesku zbavit nelze.

Režim A (Av) a blesk - logika Canon
V režimu A (Av) uživatel ručně nastaví ISO citlivost a clonové číslo a na expoziční automatice ponechá expoziční čas. Ve tmě to potom na některých fotoaparátech Canon dopadne např. takto:

  • ISO 400 (v režimu A/Av nastaveno uživatelem)

  • Clona např. f/4 (v režimu A/Av nastaveno uživatelem)

  • Expoziční čas např. 2 vteřiny (nastaveno automatikou podle intenzity stálého světla) !!

Důvod je velmi prostý a logický - expoziční automatika změří potřebnou dobu pro správné exponování snímku jen na základě stálého světla (resp. tmy). Jinými slovy - při ISO 400, cloně f/4 a expozičním čase 2 vteřiny bude dobře exponovaný snímek bez použití blesku! Režim A (Av) se tedy pro běžnou reportážní práci s bleskem ve tmě nehodí a realizuje cíleně režim, kterému se říká Noční portrét (Slow Sync ). Ten i řada jednoduchých kompaktů nabízí jako jeden ze svých scénických režimů. V režimu A (Av) nebývá zvykem automaticky aktivovat blesk a rozhodnutí o jeho použití je opět plně v rukou fotografa.


Takto vypadá snímek v režimu A (Av) bez blesku. Expozice je určena na základě stálého světla a tudíž vychází velmi dlouhý expoziční čas (zde 1,6 vteřiny)! Stativ je tedy nutností. Fotoaparát Canon, režim Av, clona f/6.3, ISO 200, bez blesku, vyvážení bílé ,  automatika nastavila expoziční čas 1,6 sec.


Totéž ale zapnut blesk. Ostatní expoziční hodnoty zůstaly stejné. Všimněte si, jak je světlo blesku relativně ke světlu žárovek modré! Při vyvážení bílé na podle stálého světla na pozadí bude mít proto blesk výrazný modrý posun.


Totéž ale  s vyvážením bílé nastavené na . Barva blesku a tudíž popředí je přirozená, pozadí osvětlené žárovkami vykazuje ale silný posun do žluté (červené). Žlutý (červený) posun je však pro diváka mnohem přijatelnější než modrý posun a tak i v těchto případech se vyplatí vyvažovat bílou na .

Některé novější fotoaparáty Canon (například EOS 7D) zavedly novou uživatelskou funkci (u Canonu EOS 7D je to konkrétně C.Fn I-7 Flash sync speed in Av mode), která výše uvedenou strategii rozšiřuje. Umožňuje nastavit limitní expoziční čas pro Av režim s bleskem. Na výběr je Auto (pak se to chová normálně jako u starších Canonů viz výše), dále 1/250-1/60 sec auto (pak se to chová jako Nikon viz níže) a do třetice pevný čas 1/250 sec, kdy v režimu Av a při zapnutém blesku bude vždy nastaven pevný expoziční čas 1/250 sec.


Uživatelská funkce "C.Fn I-7 Flash sync speed in Av mode" např. na EOS 7D umožňuje více řídit práci s expozičním časem v režimu Av.

 

Režim A (Av) a blesk - logika Nikon a další značky
V režimu A (Av) uživatel ručně nastaví ISO citlivost a clonové číslo a na expoziční automatice ponechá expoziční čas. Ve tmě to potom na fotoaparátu Nikon dopadne např. takto:

  • ISO 400 (v režimu A/Av nastaveno uživatelem)

  • Clona např. f/4 (v režimu A/Av nastaveno uživatelem)

  • Expoziční čas 1/60 sec - což je v rozporu s intenzitou světla na pozadí a logikou režimu A! Nikon ale volí tuto strategii jako ochranu, aby dlouhý expoziční čas (např. 2 vteřiny - viz výše strategie Canon) nemátl uživatele. Má tedy podobnou logiku jako režim P. Hodnota "ochranného času" se u mnoha fotoaparátů dá nastavit.


Ukázka, kde se u fotoaparátů Nikon dá nastavit nejdelší čas při práci s bleskem v režimu Av. Je to druhý řádek tohoto menu, kde je nyní nastavená zmíněná hodnota 1/60 sec.

Důsledkem by ale bylo, že výše uvedené snímky hradu a lodě s dlouhou expoziční dobou by byly např. na fotoaparátu Nikon a s bleskem nerealizovatelné bez složitého přenastavení času v menu. Ochrana expozičního času na typicky 1/60 sec by tomu totiž bránila. Aby to bylo jednoduší, tak Nikon a jemu podobné fotoaparáty mají režim blesku Slow . Tím se vypne ochrana expozičního času a čas se nastaví klidně i na 2 vteřiny - tedy stejně jako u starších Canonů.

Režim Noční portrét (Slow Sync )
Scénický režim Noční portrét (Slow Sync) není nic jiného, než režim A (Av) podle popisu výše a bez ochrany expozičního času. A noční portrét se nazývá proto, že vedle tváře portrétované osoby osvícené bleskem ponechá dlouho otevřenou závěrku fotoaparátu a to tak dlouho, aby se dosáhlo dobré expozice i stálým světlem na pozadí. Tvář tak není zachycena na černém pozadí ale na dobře prokresleném pozadí. Důsledkem jsou ale velmi dlouhé expoziční časy řádu vteřin. Proto v manuálech bývá lakonická poznámka, že se doporučuje stativ. Pokud aplikujete režim Slow Sync z ruky, výsledkem mohou být zajímavé obrázky, kdy pozadí prorůstá do bleskem osvětleného popředí. U režimu Slow Sync (nebo u podobně nastaveného režimu A/Av, S/Tv či M) dostává také smysl nastavení synchronizace blesku na první nebo druhou lamelu.


Tento snímek byl exponován malým kompaktem z ruky a v režimu Slow Sync (noční portrét). Fotoaparát v tomto případě zvolil ISO 100, clonu f/3.8 a expoziční čas 0,5 sec + blesk.

Režim M
Plně manuální režim M potom není nic jiného, než nastavení všech expozičních hodnot (clony, času i ISO) fotografem a současně zcela svobodné rozhodnutí o použití či nepoužití blesku. Ve tmě je tedy snadno možné nastavit hodnoty např.

  • 1/60 sec (nastaveno uživatelem)

  • ISO 400 (nastaveno uživatelem)

  • clona f/2.8 (nastaveno uživatelem)

a tím opět realizovat stejné výsledky jako automatika či režim P či S (Tv) opět ale s plnou kontrolou nad nastavením fotoaparátu. Žádná ochrana expozičního času se zde neprovádí a tak není problém v režimu M si ručně zrealizovat i režim Noční portrét (Slow Sync).


Tento snímek byl pořízen s bleskem v noci na fasádě domu. V manuálním režimu M byly nastaveny hodnoty 1/160 sec (čas je ve tmě v podstatě lhostejný), f/9 (zvýší hloubku ostrosti) a ISO 200 a byl zapnut blesk s kompenzací +1 EV. Kladná kompenzace byla nutná, protože bílá fasáda odráží hodně světla a snímek by skončil podexponován.

Shrnutí expozičních režimů s bleskem v tabulce

Expoziční režim ISO Clona Čas Blesk [1] Běžná práce
Amatér AUTO AUTO AUTO, ne delší než 1/60s [3] AUTO Ano ?
P RUČNĚ AUTO AUTO, ne delší než 1/60s [3] RUČNĚ Ano
Av (A) Canon [2] RUČNĚ RUČNĚ AUTO [4] RUČNĚ Ne
Av (A) Nikon RUČNĚ RUČNĚ AUTO, ne delší než 1/60s [3] RUČNĚ Ano
Av (A) Nikon SLOW RUČNĚ RUČNĚ AUTO [4] RUČNĚ Ne
Tv (S) RUČNĚ AUTO RUČNĚ RUČNĚ Ano
M RUČNĚ RUČNĚ RUČNĚ RUČNĚ Ano


Poznámky:

[1] AUTO znamená, že automatika si interní blesk sama podle své úvahy vyklopí a použije či ne. Nad externím bleskem ale nemá vládu, takže ten je vždy ručně.

[2] Některé novější Canony umožňují v menu nastavit, zda se má chovat takto postaru nebo jako "Nikon".

[3] Čas je nastaven na základě trvalého světla, délka času je ale omezena na hodnotu 1/60 sec, aby se předešlo rozhýbání snímku s bleskem. Je to tedy jakási "ochrana fotografa".

[4] Čas je nastaven na základě trvalého světla, žádné omezení expozičního času se nekoná. Čas tedy může vyjít klidně i 5 vteřin. Běžně se tomuto stylu fotografování říká Noční portrét nebo Slow Sync .

  Problémy s expozicí bleskem ve tmě

Automatika blesku při určování správné síly záblesku předpokládá střední odrazivost popředí a tedy předpokládá, že je popředí středně šedé. Za popředí přitom považuje to, co je na snímku nejbližší a pozadí do hry příliš nebere. Problémy tedy hrozí, když:

  1. Do snímku se připlete nějaký blízký předmět (bližší než kýžený předmět fotografie), který se tváří jako popředí a podle nějž automatika exponuje. Správné popředí potom skončí podexponované.

  2. Popředí není středně odrazivé (není v průměru středně šedé) a automatika chybuje. To se dá odhadnout a expozici blesku kompenzovat. Pozor zejména na velmi lesklé předměty jako jsou zrcadla, sklo, reflexní bundy a pruhy, voda atp.!

  3. Do snímku se připlete silný stálý zdroj světla, který automatiku zmate.
     


Dva snímky se zcela tmavým pozadím (velký obdélník), které se budou lišit odrazivostí popředí (malý obdélník) bude automatika pokaždé exponovat jinak. Levý podexponuje, pravý pravděpodobně přeexponuje. Nástroj jak to řešit je odhad dopředu nebo kontrolní snímek následovaný správnou expoziční kompenzací blesku.

  Závěr

Zkusme na závěr zformulovat pár pravidel, které musí fotograf pracující s bleskem v exteriéru a ve tmě uvažovat, chce-li dosáhnout dobrých výsledků své práce:

  1. Při použití blesku vyvažte bílou na (blesk, flash) nebo ponechte automatiku AWB.

  2. Bleskem vždy fotografujte jen to, co je v jeho dosahu. Nespoléhejte v tomto případě na automatiku.

  3. Sejměte sluneční clonu. Ve tmě je obvykle nanic a může způsobit na snímku stín.

  4. Rozměrnější scénu si vždy představte s černým pozadím.

  5. Vždy vezměte v úvahu, že blesk dokáže dobře exponovat na snímku jen předměty v jedné vzdálenosti.

  6. Příliš světlé nebo lesklé popředí způsobí podexpozici bleskem. Kompenzujte blesk do +.

  7. Příliš tmavé popředí způsobí přeexpozici bleskem. Kompenzujte blesk do -.

  8. Pozor na červené oči. Externí blesk hodně pomůže, i on však způsobuje červené oči při snímání na velkou vzdálenost.

  9. Použijte expoziční režim P nebo S (Tv), případně M.

  10. Režim A (Av) u mnoha Canonů nebo scénický režim Noční portrét (Slow Sync) vyžaduje stativ.

 

Zpět nahoru

Text a obrázky - copyright © 2012 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.