Navigace v seriálu

Základní charakteristika

Parametry a funkce blesku

Vyvážení bílé a blesk

Expozice s bleskem

Kdy blesk vypnout

Blesk jako jediné světlo

Vyvážení blesk/pozadí

Blesk v interiéru

Příslušenství a makro blesky

Dálkové řízení blesků

          Blesk - 5. kdy blesk vypnout

Pojďme odhlédnout od teorie uvedené v předchozích dílech o blesku a podívejme se na první praktické téma práce s bleskem. A nelze začít jinak, než tématem, kdy blesk vypnout. A to i přesto, že automatika jej tvrdošíjně bude zapínat.

Vše jako v tomto seriálu a ještě mnohem více, navíc i s řadou praktických ukázek a s modelkou, se dozvíte na kurzu Mistrovství práce s externím bleskem, který pro Vás lektoruji. Termíny a podrobnosti se dozvíte zde.

  Kdy automatika blesk zapíná

Odpověď na tuto otázku je v principu jednoduchá - automatika by ráda zapnula a použila blesk vždy, když je na scéně málo světla pro "pohodlnou a snadnou" fotografii. Většinou se tedy jedná o situace, kdy je málo světla. Proč jsem použil výraz, že "automatika by ráda zapnula a použila blesk"? Protože reálná možnost automatiky to udělat závisí na několika faktorech:

  1. Externí vs. interní blesk
    Interní blesk má automatika plně pod kontrolou - může ho tedy svobodně vyklopit je-li zaklapnutý a svobodně použít (tedy blesknout či neblesknout). Ale na rozdíl od interního blesku má externí blesk svůj vlastní mechanický vypínač a ten, je-li vypnutý, automatika nedokáže překonat. Externí blesk tedy 100% ovládá fotograf, automatika o jeho blesknutí/neblesknutí tedy nerozhoduje. Platí jednoduché pravidlo - je-li externí blesk zapnutý, tak bleská, je-li vypnutý tak pochopitelně nebleská.

  2. Expoziční režim
    Platí pravidlo, že v amatérských expozičních režimech (plná automatika, scénické režimy) automatika interní blesk podle své úvahy sama vyklopí a použije, kdežto v poloautomatických režimech (P/S/A, P/Tv/Av) a v manuálním režimu (M) automatika interní blesk sama nevyklopí. V těchto režimech tedy musíte pro aktivaci blesku blesk sami vyklopit stiskem tlačítka obvykle označeného .

Jak blesk vypnout
Jak tedy zajistit, aby blesk určitě nebleskal?

  • Používáte-li interní blesk, tak nefotografovat v automatických režimech vyjma režimu "Bez blesku"

  • V poloautomatických režimech (P/S/A, P/Tv/Av) a v manuálním režimu (M) interní blesk určitě zaklopit je-li vyklopen

  • Vypnout externí blesk, je-li zapnutý

  Kdy blesk nepoužít

Kdy tedy určitě nepoužít blesk, i když by jej automatika ráda zapnula a použila?

Fotografujete světlo samotné
Blesk zcela zničí scénu vždy, když předmětem fotografie je světlo samotné. Jsou to tedy scény s ohněm, ohňostroje, výrazně a zvláštně nasvícené koncerty, diskotéky, divadla, interiéry atd. Přidání silného a necitlivého světla blesku zcela potlačí světelnou atmosféru a vyjde z toho dokument podobně, jako když byste rozsvítili silné stropní světlo.


Smyslem této fotografie je světlo svíček. Blesk by snímek zcela zabil (i když automatika by jej ráda aktivovala vzhledem k nízké hladině osvětlení).


Podobně i zde by blesk snímek zcela zabil, opět ale názor automatiky je jiný.


Ani tento snímek by s bleskem nedopadl nejlépe. Je zvláštní, jak jsou divadelní a koncertní scény "ošklivé", když jsou normálně nasvícené a jak jsou pěkné, když jsou správně, tj. koncertně, nasvícené. A blesk by právě udělal "normální" nasvícení.

Fotografie přes sklo
Fotografujete-li skrze sklo, tak blesk se na skle odrazí a obvykle zcela zničí fotografii. To se týká akvárií, terárií, výkladních skříní, muzeí, oceanárií atd. ale i např. prosté fotografie skrze sklo autobusu či běžné okno. Někdy se odlesk na skle dá omezit vhodným úhlem vůči sklu a velmi účinné je přirazit blesk až na sklo. To ale není všude možné.


Problémem snímků s bleskem přes sklo je zejména odlesk blesku na skle, kterého se lze jen velmi obtížně zbavit. Je tak vždy nutné zvážit, zda je lepší mít odlesk ale technicky dobrou fotku, nebo to zkusit bez blesku, což je obtížnější ale bez odlesku.


Např. v oceanáriích bývají fotky s bleskem přísně zakázány. Řada lidí to ale porušuje, ale ke své škodě, protože odlesk blesku na skle jim fotky výrazně ničí.


Fotografujete-li si svoje miláčky doma v akváriích/teráriích, pečlivě zvažte použití blesku. Světlo si většinou můžete dodat (rozsviťte, dejte akvárium k oknu atd.), kdežto blesk vám vyrobí ošklivé odlesky a stíny.

Vzdálené objekty
Fotografujete-li cokoliv ve vzdálenosti větší než několik málo metrů, tak si vždy v hlavě alespoň hrubě ověřte dosah vašeho blesku ve vztahu k aktuálně nastavené ISO a cloně. Přitom platí, že čím vyšší ISO, tím blesk dosáhne dál a čím nižší clonové číslo (otevřenější clona) tím také blesk dosáhne dál. Zázraky ale nečekejte. Mementem tohoto odstavce jsou potom stovky blesků v ochozech stadionů např. při zahajovacím ceremoniálu olympiády. Použití blesku je v tomto případě samozřejmě hrubý nesmysl.


Je asi každému jasné, že toto fotit bleskem je holý nesmysl a to nejen kvůli vzdálenosti. Je tak s podivem, kolik blesků bleská při různých akcích, kde hlavní objekt (aktér či aktéři show) je desítky ba i stovky metrů daleko.
Autor fotografie: Petra Šimáčková


Typická ukázka nedostatečného výkonu blesku, jehož světlo dobře osvítilo jen oblast před čárou. Platí, že u kompaktů je max. dosah blesku kolem 2-4 metrů, interní blesk DSLR kolem 6-8 metrů, externí blesk kolem 20 metrů.

Rozlehlé interiéry a prostory, pozor na kouř
Blesk ani z hlediska výkonu, ani z hlediska charakteru světla není schopen rovnoměrně prosvětlit rozlehlé prostory jako například velké interiéry, kostely, jeskyně atp. Pamatujte, že přímý blesk (mířící vpřed) je schopen správně exponovat pouze předměty ve stejné vzdálenosti od fotoaparátu! Odražený blesk o světlý strop dokáže sice prosvítit prostor lépe, ale ani tato technika nedokáže zázraky. Velkou pomocí je tedy kombinace s denním světlem, kdy blesk osvítí stinná místa a denní světlo zbytek.


Tento velký prostor bylo možné prosvítit bleskem jen díky jeho odrazu o strop a díky značnému množství světla z oken. V noci by tento snímek byl nemožný.


Zde je odraz nemožný (cihlový strop světlo neodráží) a tak fotografie s bleskem by dopadla katastrofálně. Nezbylo než exponovat bez blesku časem 1 vteřina.


Antelope kaňon v Arizoně v USA je hluboká a úzká průrva s minimem světla dole. Fotografovat tam s bleskem dává velmi špatné výsledky a tak přesto, že je to velmi obtížné, je nutné zvládnout expozici bez blesku.


Ani tento obrovský jeskynní systém, přesto že poměrně tmavý, není možné exponovat s bleskem. Možná detaily, celky ale v žádném případě.

Velkým nebezpečím je kouř a prach - ať už venku nebo zejména cigaretový kouř v interiérech. Při vzdálenosti od cca 3 metrů vše zmléční a obraz trpí ztrátou kontrastu.


Snímek bez blesku s expozicí 2 vteřiny. Méně dokumentační ale zachovávající atmosféru. V rohu vidíte tentýž snímek s bleskem, kde je současně vidět vliv kouře na světlo blesku.

Objekt není plochý ale výrazně prostorový
Jak již bylo uvedeno, přímý blesk (tedy mířící přímo vpřed) dokáže správně exponovat pouze předměty ve stejné vzdálenosti od fotoaparátu. Proto jakýkoliv prostorový objekt (myšleno tak, že jeho významná část míří od vás do dálky) je bleskem neexponovatelná. Opět nezbývá než se pokusit o odraz o strop (je-li to možné) ale spíše o expozici v trvalém světle.


Typická ukázka použití přímého blesku, který jednak velkou scénu neprosvítí, ale také nedokáže exponovat prostor. Důsledkem potom je, že předek je přeexponován, zadek naopak podexponován. Dalším problémem je stín sluneční clony - častý to problém. Je proto lepší ji při práci s bleskem sundat.


Krásná ukázka teorie v praxi. Přímý blesk dokáže správně exponovat jen jednu vzdálenost, což jsou v tomto případě květiny - paradoxně však nezaostřené! Pozadí (pravý předmět fotografie) je tak bleskem silně podexponováno. Při pokusu exponovat bleskem správně pozadí by květiny byly naopak silně přeexponované.

  Závěr

Na první pohled se může zdát téma - Kdy blesk nepoužít - jako jalové. Ale denní praxe ukazuje, že lidé o použití blesku nepřemýšlí a považují jej za prostou náhradu denního světla. Charakter světla blesku je ale zcela jiný a spíše než dennímu světlu je podobný silnému reflektoru použitému v noci. Pokud se naučíte dívat se takto na blesk, výrazně méně často se vám stane, že chybně použijete blesk tam, kde nemá co dělat.

Zpět nahoru

Text a obrázky - copyright © 2012 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.