Základy vyvážení bílé
Když se díváte na bílý papír, nedíváte se na žádnou "jeho"
bílou. Díváte se na světlo, které na papír dopadá a papír ho beze změny odráží.
A bílý je proto, že odráží vše - čili nemění spektrum světla, které na něj
dopadá. Osvítí-li bílý papír bílé světlo, papír je bílý. Osvítí-li bílý papír
žluté světlo, papír je žlutý. Takže osvítí-li bílý papír denní světlo, jakou má
vlastně "bílý" papír barvu? Z fyzikálního hlediska má barvu světla, které na něj
dopadá. A denní světlo má dramaticky rozdílnou barvu! A přesto vždy a bez váhání
řekneme, že papír je bílý!
Příčina tohoto nedorozumění je v tom, že lidský mozek je
silně tolerantní na bílou. Rodiče nám mnoho let říkali, že papír je "bílý" a tak
mozek automaticky upraví signál z očí tak, aby se papír bílý jevil. Proto nelze
jednoznačně říci, co je to bílá. Subjektivní vnímání bílé lidmi se totiž mění v
závislosti na tom, jak se mozek podle okolních podmínek "překalibroval" a pro
kalibraci použil zkušenosti o barvách předmětů nashromážděných během celého
života.

Bílý papír není ve skutečnosti bílý. Bílá totiž znamená, že odráží světlo
beze změny. Má tedy vždy barvu dopadajícího světla (v ukázce žlutou).
Abychom "bílý" papír viděli i ve žlutém světle bílý, mozek musí vykorigovat
žlutou barvu světla, která se od papíru odráží. Vždyť přeci my víme, že
papír JE BÍLÝ!
Běžné zdroje světla (které považujeme za bílé) ve
skutečnosti nejsou bílé. Mají svojí barvu - přesněji řečeno své spektrum.
Nejběžnějším zdrojem světla je Slunce, které vytváří denní světlo, často však
přes mraky, mlhu, smog atd. Změna barvy denního světla (jeho spektra) je během
dne velmi dramatická a závisí na čase, počasí, nadmořské výšce atp. Denní světlo
je například při zamračeném dni trochu do modra v porovnání s poledním sluncem a
naopak ranní nebo večerní sluneční světlo je silně oranžové až červené. Běžná
žárovka je velmi červená a zářivky bývají často zelené či fialové.
Barevná
teplota (Color Temperature)
Již Max Planck zjistil, že spektrum světla které vyzařuje těleso je ovlivněno
jeho teplotou. Proto se často barva světla vyjadřuje právě teplotou na kterou je
absolutně černé těleso třeba zahřát, aby vyzařovalo právě hledanou barvu.
Absolutně černým tělesem se nemá na mysli nic složitějšího, než že těleso žádné
záření neodráží - jen samo svítí. Teplota světla se potom dá měřit v Kelvinech
(şC = K - 273).
Teplota v K |
Typický zdroj světla |
1200-1500 |
Svíčka |
2500-3200 |
Běžná žárovka (40-200W) |
3000-4000 |
Východ a západ slunce |
4000-5000 |
Zářivka |
5000-6000 |
Sluneční světlo (slunný den),
fotografický blesk |
6000-7000 |
Zamračený a mlhavý den |
7000-8000 |
Fotografie ve stínu slunce |
8000-11000 |
Modré nebe bez slunce (hory) |

Takto nějak by člověk viděl barvy jednotlivých zdrojů světla, kdyby
byl mozek nastaven na sluneční světlo 5500 K a dále by již bílou
nekorigoval.
vyvážení bílé na fotoaparátech
Představte si, že vyfotografujete svojí přítelkyni
ve světle běžné žárovky (která má silně červené světlo). Fotoaparát
zaznamená správně barvy (odraz červené barvy od pleti Vaší přítelkyně) a
minilab Vám udělá fotografii. Vy si ale fotografii prohlížíte na denním
světle a Váš mozek je nasatven na den. Fotografie vaší přítelkyně vám tím přijde
nepřirozeně červená!
Aby se to nestalo, musíte před fotografováním přítelkyně v
červeném světle žárovky dát fotoaparátu příkaz: "Teď budeš fotit v červeném
světle, které ale budeš považovat za bílé!" Fotoaparát si překalibruje senzory a
vyrovná červené světlo žárovky snížením svojí citlivosti na červenou. Tím
vznikne fotografie, kde pleť Vaší přítelkyně bude mít přirozenou barvu jako
kdyby byla osvícena bílým světlem. Neboli - fotoaparát se překalibroval jako
mozek, čili si vyvážil bílou (provedl White Balance).
Vyvážení bílé na
digitálních fotoaparátech v zásadě funguje 5 možnými způsoby (ne každý
fotoaparát má ale všechny možnosti):
1.
Automatické vyvážení bílé (AWB)
Pro nepoučené uživatele je u všech fotoaparátů k dispozici plně automatický
režim vyvážení bílé (Automatic White Balance, AWB). Pracuje obvykle v rozsahu
cca 3000 - 7000 K. V principu se ve fotografii hledají světlá místa jako
reference bílé a současně se zkoumá celkový barevný nádech fotografie. Podle
výsledku se provede barevná korekce - tedy vyvážení bílé. Pro běžné fotografie a
za standardních světelných podmínek je to přijatelná volba, její základní
nevýhodou ale je, že vyvážení bílé kolísá snímek od snímku a dá se snadno zmást
u fotografií s jednou dominantní barvou.
Pokud ale pracujete s bleskem, tak informaci o jeho zapnutí
a použití fotoaparát má, a tudíž může snadno nastavit vyvážení bílé na barvu
světla svého blesku. Použití AWB s bleskem je tedy docela dobře možné, protože
automatika má úlohu poměrně jednoduchou. Složitější případy budou diskutovány
dále.
2.
Přednastavené zdroje světla
Většina fotoaparátů nabízí možnost vyvážení bílé na několik přednastavených
druhů světel - od červených (žárovka) až po modré (stín). Druh světla se
nastavuje podle toho, jaké světlo ve scéně převládá. Míchá-li se více světel
dohromady nastavuje se převládající světlo v místě hlavního objektu. Tato metoda
sice není moc přesná, ale oproti automatickému vyvážení bílé má jednu velkou
výhodu - snímky pořízené na jednom místě (např. obřadní místnost) budou barevně
stálé. Případná drobná barevná nepřesnost je u všech snímků stejná a buď si jí
nikdo nevšimne nebo se dá snadno v PC hromadně korigovat.
Problém přednastavených druhů světel je také v tom, že názvy
se vztahují ke zdroji světla bez ohledu na barvu okolních světlo odrážejících
předmětů. Budete-li s bílým světlem 5500 K fotografovat ve žlutě vymalovaném
pokoji, všechno bude žluté. Proto typické názvy přednastavených zdrojů světel
není třeba brát moc dogmaticky. Např. typický přednastavený druh světla žárovka
(Tungsten, )
bude fungovat na většinu červených zdrojů - třeba západ slunce, svíčku či oheň.
3. Ručně
na konkrétní teplotu světla
Znáte-li barevnou teplotu okolního světla v K (u fotografických
osvětlovacích jednotek bývá uváděna v dokumentaci), prostě ji na fotoaparátu
nastavíte a tím se bílá vyváží. Rozsah možných barevných teplot bývá často 2000
až 10000 K. Problém nastává v okamžiku, kdy do teploty světla promluví i barva
okolního prostředí (žlutá místnost). V tu chvíli již barevná teplota samotného
zdroje světla neplatí.
4.
Vyvážení na střední šedou
Pokud ukážete fotoaparátu něco co je zaručeně barevně neutrální (nemusí to
být zrovna bílé - barevně neutrální je i šedá a navíc se neleskne a nehrozí
přeexpozice), fotoaparát si zjistí barevný nádech a o stejnou hodnotu bude další
fotografie korigovat. V praxi se opět používá oblíbená 18% střední šedá tabulka,
kterou je třeba umístit nejlépe do těsné blízkosti hlavního objektu. Tato metoda
je naprosto přesná a poskytuje překvapivě věrné výsledky. Měření na střední
šedou je však třeba opakovat vždy, když se změní světelné poměry na scéně (rozsvítí
se žárovka, roztáhnou žaluzie, změní se počasí atp.).

Pokud ukážete fotoaparátu něco zaručeně nebarevného (šedého), má šanci
zcela přesně vykorigovat barvu okolního světla. Pro vyvážení bílé se proto
dá s výhodou opět použít 18% šedá tabulka.
5.
Dodatečně v počítači ze souboru RAW
Skutečnost, že vyvážení bílé probíhá barevnými korekcemi při
výpočtu fotografie z RAWu, umožní
odložit vyvážení bílé až do PC. Podmínkou ale je uložit na kartu surová data ze
senzoru, tzv. RAW data. Vyvážení bílé stejně jako další zpracování fotografie
(kontrast, ostrost, saturace barev atd.) se potom provedete až v počítači. Bílou
je však vhodné i nadále na scéně vyvážit, protože většina fotoaparátů ukládá
společně s RAW i malý náhledový JPEG a vyvážení bílé se tak projeví v uvedenému JPEG
obrázku. Stejně tak je logicky nutné vyvažovat bílou při volbě JPEG+RAW. Případná chyba ale není kritická, protože RAW umožní vyvážit bílou
kdykoliv jinak.
Barva světla blesku
Každé světlo má nějakou barvu a tak se výrobci museli rozhodnout, jakou
barvu dají bleskům. Celkem logicky se všichni shodli, že světlo blesku bude
stejně barevné jako průměrné denní světlo, tj. teplota světla blesku bývá kolem
5500 K až 6000 K. Správné vyvážení bílé při použití blesku je tedy na ikonu
, kdy fotoaparát předpokládá blesk od svého
výrobce, jehož barvu přesně zná. Velmi podobných výsledků ale docílíte i volbou
nebo
.
Pokud však nefotografujete s bleskem za úplné tmy, tak běžné světlo
nějaké barvy se smíchá se
světlem blesku a je třeba řešit barevné kompromisy. Naštěstí ale při fotografování s bleskem je obvyklé, že nejdůležitější
objekty jsou v popředí a tudíž jsou nasvíceny dominantně bleskem. Proto je
rozumné vyvážit bílou na světlo blesku
, protože právě barva blesku v
popředí silně dominuje.

Barva blesku je velmi podobná běžnému dennímu světlu, tedy kolem 5500-6000 K.
Ve
srovnání s žárovkou je tedy světlo blesku modré a ve srovnání se světlem ve
stínu nažloutlé.

Vyvážíte-li bílou na žárovku, bude světlo blesku modré (vlevo). Vyvážíte-li
bílou na stín, bude světlo blesku nažloutlé (vpravo). Tyto kompromisy je
třeba dělat zejména u kombinovaného nasvícení blesk + jiné světlo a jen tam,
kde blesk není dominantním světlem. Ve všech zde uvedených ukázkách byla šedá
tabulka snímána s bleskem za tmy.
jak
prakticky vyvážit bílou při práci s bleskem
Pro odpověď na tuto otázku je třeba si
položit jinou otázku a sice jak je světlo blesku použito. Typicky je to
takto:
Hlavni objekt (například fotografovaný člověk) je od fotoaparátu vzdálen
1-3 metry a současně je hlavním objektem zájmu na fotografii. V takovém
případě není třeba nic řešit, protože ve všech standardních případech je
osvětlen primárně světlem blesku (pozor však na dosah blesku - viz
2.díl). Správné nastavení vyvážení bílé
je tedy na
,
automatika AWB bude však také pracovat celkem dobře.
Komplikovanější situace nastane, když záměrně
světlo blesku expoziční kompenzací blesku
zeslabíte.
V takovém případě začne barva okolního světlo (je-li tam nějaké) do výsledné
barvy promlouvat a je třeba vyvážit bílou na barevný kompromis. Buď to
budete ignorovat nebo to odhadnete
od oka nebo jediné přesné řešení je vyvážit bílou podle střední šedé tabulky
umístěné v místě hlavního objektu.
Při práci s odrazem o strop či stěny se světlo
blesku obarví na barvu stropu/stěn a pokud nejsou čistě bílé, tak opět jediné
rozumné řešení je vyvážit bílou podle střední šedé tabulky.
Pamatujte tedy - při práci s bleskem je
vyvážení bílé dobré nastavit na
.
Všechny složitější případy potom budou diskutovány v jednotlivých dílech věnovaných
různým strategiím práce s bleskem.
|