Navigace v seriálu

Základní charakteristika

Parametry a funkce blesku

Vyvážení bílé a blesk

Expozice s bleskem

Kdy blesk vypnout

Blesk jako jediné světlo

Vyvážení blesk/pozadí

Blesk v interiéru

Příslušenství a makro blesky

Dálkové řízení blesků

          Blesk - 3. vyvážení bílé a blesk

Vyvážení bílé (White balance) je funkce, která nemá obdobu u klasických fotoaparátů. Tento pojem zavedly televizní kamery a později se dostal i do digitální fotografie. Právě možnost vyvážení bílé je jedna z obrovských výhod digitálních fotoaparátů. Vyvažovat bílou je třeba i při práci s bleskem, ačkoliv v řadě situací je postačující prostá volba ikony "Blesk".

Vše jako v tomto seriálu a ještě mnohem více, navíc i s řadou praktických ukázek a s modelkou, se dozvíte na kurzu Mistrovství práce s externím bleskem, který pro Vás lektoruji. Termíny a podrobnosti se dozvíte zde.

  Základy vyvážení bílé

Když se díváte na bílý papír, nedíváte se na žádnou "jeho" bílou. Díváte se na světlo, které na papír dopadá a papír ho beze změny odráží. A bílý je proto, že odráží vše - čili nemění spektrum světla, které na něj dopadá. Osvítí-li bílý papír bílé světlo, papír je bílý. Osvítí-li bílý papír žluté světlo, papír je žlutý. Takže osvítí-li bílý papír denní světlo, jakou má vlastně "bílý" papír barvu? Z fyzikálního hlediska má barvu světla, které na něj dopadá. A denní světlo má dramaticky rozdílnou barvu! A přesto vždy a bez váhání řekneme, že papír je bílý!

Příčina tohoto nedorozumění je v tom, že lidský mozek je silně tolerantní na bílou. Rodiče nám mnoho let říkali, že papír je "bílý" a tak mozek automaticky upraví signál z očí tak, aby se papír bílý jevil. Proto nelze jednoznačně říci, co je to bílá. Subjektivní vnímání bílé lidmi se totiž mění v závislosti na tom, jak se mozek podle okolních podmínek "překalibroval" a pro kalibraci použil zkušenosti o barvách předmětů nashromážděných během celého života.


Bílý papír není ve skutečnosti bílý. Bílá totiž znamená, že odráží světlo beze změny. Má tedy vždy barvu dopadajícího světla (v ukázce žlutou). Abychom "bílý" papír viděli i ve žlutém světle bílý, mozek musí vykorigovat žlutou barvu světla, která se od papíru odráží. Vždyť přeci my víme, že papír JE BÍLÝ!

Běžné zdroje světla (které považujeme za bílé) ve skutečnosti nejsou bílé. Mají svojí barvu - přesněji řečeno své spektrum. Nejběžnějším zdrojem světla je Slunce, které vytváří denní světlo, často však přes mraky, mlhu, smog atd. Změna barvy denního světla (jeho spektra) je během dne velmi dramatická a závisí na čase, počasí, nadmořské výšce atp. Denní světlo je například při zamračeném dni trochu do modra v porovnání s poledním sluncem a naopak ranní nebo večerní sluneční světlo je silně oranžové až červené. Běžná žárovka je velmi červená a zářivky bývají často zelené či fialové.

Barevná teplota (Color Temperature)
Již Max Planck zjistil, že spektrum světla které vyzařuje těleso je ovlivněno jeho teplotou. Proto se často barva světla vyjadřuje právě teplotou na kterou je absolutně černé těleso třeba zahřát, aby vyzařovalo právě hledanou barvu. Absolutně černým tělesem se nemá na mysli nic složitějšího, než že těleso žádné záření neodráží - jen samo svítí. Teplota světla se potom dá měřit v Kelvinech (şC = K - 273).

Teplota v K

Typický zdroj světla

1200-1500 Svíčka
2500-3200 Běžná žárovka (40-200W)
3000-4000 Východ a západ slunce
4000-5000 Zářivka
5000-6000 Sluneční světlo (slunný den), fotografický blesk
6000-7000 Zamračený a mlhavý den
7000-8000 Fotografie ve stínu slunce
8000-11000 Modré nebe bez slunce (hory)

 


Takto nějak by člověk viděl barvy jednotlivých zdrojů světla, kdyby byl mozek nastaven na sluneční světlo 5500 K a dále by již bílou nekorigoval.

  vyvážení bílé na fotoaparátech

Představte si, že vyfotografujete svojí přítelkyni ve světle běžné žárovky (která má silně červené světlo). Fotoaparát zaznamená správně barvy (odraz červené barvy od pleti Vaší přítelkyně) a minilab Vám udělá fotografii. Vy si ale fotografii prohlížíte na denním světle a Váš mozek je nasatven na den. Fotografie vaší přítelkyně vám tím přijde nepřirozeně červená!

Aby se to nestalo, musíte před fotografováním přítelkyně v červeném světle žárovky dát fotoaparátu příkaz: "Teď budeš fotit v červeném světle, které ale budeš považovat za bílé!" Fotoaparát si překalibruje senzory a vyrovná červené světlo žárovky snížením svojí citlivosti na červenou. Tím vznikne fotografie, kde pleť Vaší přítelkyně bude mít přirozenou barvu jako kdyby byla osvícena bílým světlem. Neboli - fotoaparát se překalibroval jako mozek, čili si vyvážil bílou (provedl White Balance).

Vyvážení bílé na digitálních fotoaparátech v zásadě funguje 5 možnými způsoby (ne každý fotoaparát má ale všechny možnosti):

1. Automatické vyvážení bílé (AWB)
Pro nepoučené uživatele je u všech fotoaparátů k dispozici plně automatický režim vyvážení bílé (Automatic White Balance, AWB). Pracuje obvykle v rozsahu cca 3000 - 7000 K. V principu se ve fotografii hledají světlá místa jako reference bílé a současně se zkoumá celkový barevný nádech fotografie. Podle výsledku se provede barevná korekce - tedy vyvážení bílé. Pro běžné fotografie a za standardních světelných podmínek je to přijatelná volba, její základní nevýhodou ale je, že vyvážení bílé kolísá snímek od snímku a dá se snadno zmást u fotografií s jednou dominantní barvou.

Pokud ale pracujete s bleskem, tak informaci o jeho zapnutí a použití fotoaparát má, a tudíž může snadno nastavit vyvážení bílé na barvu světla svého blesku. Použití AWB s bleskem je tedy docela dobře možné, protože automatika má úlohu poměrně jednoduchou. Složitější případy budou diskutovány dále.

2. Přednastavené zdroje světla
Většina fotoaparátů nabízí možnost vyvážení bílé na několik přednastavených druhů světel - od červených (žárovka) až po modré (stín). Druh světla se nastavuje podle toho, jaké světlo ve scéně převládá. Míchá-li se více světel dohromady nastavuje se převládající světlo v místě hlavního objektu. Tato metoda sice není moc přesná, ale oproti automatickému vyvážení bílé má jednu velkou výhodu - snímky pořízené na jednom místě (např. obřadní místnost) budou barevně stálé. Případná drobná barevná nepřesnost je u všech snímků stejná a buď si jí nikdo nevšimne nebo se dá snadno v PC hromadně korigovat.

Problém přednastavených druhů světel je také v tom, že názvy se vztahují ke zdroji světla bez ohledu na barvu okolních světlo odrážejících předmětů. Budete-li s bílým světlem 5500 K fotografovat ve žlutě vymalovaném pokoji, všechno bude žluté. Proto typické názvy přednastavených zdrojů světel není třeba brát moc dogmaticky. Např. typický přednastavený druh světla žárovka (Tungsten, ) bude fungovat na většinu červených zdrojů - třeba západ slunce, svíčku či oheň.

Ikona Popis Teplota v K
Žárovka, halogen (Tungsten) 3200
Zářivka (Fluorescent) 4000
Slunný den (Sunny, Daylight) 5200
Zamračený den (Cloudy, Hazy days) 6000
Blesk (Flash) 6000
Stín (Shade) 7000

Typické možnosti druhů světel dnešních DSLR a jejich hrubá barevná teplota.

3. Ručně na konkrétní teplotu světla
Znáte-li barevnou teplotu okolního světla v K (u fotografických osvětlovacích jednotek bývá uváděna v dokumentaci), prostě ji na fotoaparátu nastavíte a tím se bílá vyváží. Rozsah možných barevných teplot bývá často 2000 až 10000 K. Problém nastává v okamžiku, kdy do teploty světla promluví i barva okolního prostředí (žlutá místnost). V tu chvíli již barevná teplota samotného zdroje světla neplatí.

4. Vyvážení na střední šedou
Pokud ukážete fotoaparátu něco co je zaručeně barevně neutrální (nemusí to být zrovna bílé - barevně neutrální je i šedá a navíc se neleskne a nehrozí přeexpozice), fotoaparát si zjistí barevný nádech a o stejnou hodnotu bude další fotografie korigovat. V praxi se opět používá oblíbená 18% střední šedá tabulka, kterou je třeba umístit nejlépe do těsné blízkosti hlavního objektu. Tato metoda je naprosto přesná a poskytuje překvapivě věrné výsledky. Měření na střední šedou je však třeba opakovat vždy, když se změní světelné poměry na scéně (rozsvítí se žárovka, roztáhnou žaluzie, změní se počasí atp.).


Pokud ukážete fotoaparátu něco zaručeně nebarevného (šedého), má šanci zcela přesně vykorigovat barvu okolního světla. Pro vyvážení bílé se proto dá s výhodou opět použít 18% šedá tabulka.

5. Dodatečně v počítači ze souboru RAW
Skutečnost, že vyvážení bílé probíhá barevnými korekcemi při výpočtu fotografie z RAWu, umožní odložit vyvážení bílé až do PC. Podmínkou ale je uložit na kartu surová data ze senzoru, tzv. RAW data. Vyvážení bílé stejně jako další zpracování fotografie (kontrast, ostrost, saturace barev atd.) se potom provedete až v počítači. Bílou je však vhodné i nadále na scéně vyvážit, protože většina fotoaparátů ukládá společně s RAW i malý náhledový JPEG a vyvážení bílé se tak projeví v uvedenému JPEG obrázku. Stejně tak je logicky nutné vyvažovat bílou při volbě JPEG+RAW. Případná chyba ale není kritická, protože RAW umožní vyvážit bílou kdykoliv jinak.

  Barva světla blesku

Každé světlo má nějakou barvu a tak se výrobci museli rozhodnout, jakou barvu dají bleskům. Celkem logicky se všichni shodli, že světlo blesku bude stejně barevné jako průměrné denní světlo, tj. teplota světla blesku bývá kolem 5500 K až 6000 K. Správné vyvážení bílé při použití blesku je tedy na ikonu , kdy fotoaparát předpokládá blesk od svého výrobce, jehož barvu přesně zná. Velmi podobných výsledků ale docílíte i volbou nebo .

Pokud však nefotografujete s bleskem za úplné tmy, tak běžné světlo nějaké barvy se smíchá se světlem blesku a je třeba řešit barevné kompromisy. Naštěstí ale při fotografování s bleskem je obvyklé, že nejdůležitější objekty jsou v popředí a tudíž jsou nasvíceny dominantně bleskem. Proto je rozumné vyvážit bílou na světlo blesku , protože právě barva blesku v popředí silně dominuje.


Barva blesku je velmi podobná běžnému dennímu světlu, tedy kolem 5500-6000 K. Ve srovnání s žárovkou je tedy světlo blesku modré a ve srovnání se světlem ve stínu nažloutlé.


Vyvážíte-li bílou na žárovku, bude světlo blesku modré (vlevo). Vyvážíte-li bílou na stín, bude světlo blesku nažloutlé (vpravo). Tyto kompromisy je třeba dělat zejména u kombinovaného nasvícení blesk + jiné světlo a jen tam, kde blesk není dominantním světlem. Ve všech zde uvedených ukázkách byla šedá tabulka snímána s bleskem za tmy.

  jak prakticky vyvážit bílou při práci s bleskem

Pro odpověď na tuto otázku je třeba si položit jinou otázku a sice jak je světlo blesku použito. Typicky je to takto:
Hlavni objekt (například fotografovaný člověk) je od fotoaparátu vzdálen 1-3 metry a současně je hlavním objektem zájmu na fotografii. V takovém případě není třeba nic řešit, protože ve všech standardních případech je osvětlen primárně světlem blesku (pozor však na dosah blesku - viz 2.díl). Správné nastavení vyvážení bílé je tedy na , automatika AWB bude však také pracovat celkem dobře.

Komplikovanější situace nastane, když záměrně světlo blesku expoziční kompenzací blesku zeslabíte. V takovém případě začne barva okolního světlo (je-li tam nějaké) do výsledné barvy promlouvat a je třeba vyvážit bílou na barevný kompromis. Buď to budete ignorovat nebo to odhadnete od oka nebo jediné přesné řešení je vyvážit bílou podle střední šedé tabulky umístěné v místě hlavního objektu.

Při práci s odrazem o strop či stěny se světlo blesku obarví na barvu stropu/stěn a pokud nejsou čistě bílé, tak opět jediné rozumné řešení je vyvážit bílou podle střední šedé tabulky.

Pamatujte tedy - při práci s bleskem je vyvážení bílé dobré nastavit na . Všechny složitější případy potom budou diskutovány v jednotlivých dílech věnovaných různým strategiím práce s bleskem.

Zpět nahoru

Text a obrázky - copyright © 2012 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.