Navigace v seriálu

Základní charakteristika

Parametry a funkce blesku

Vyvážení bílé a blesk

Expozice s bleskem

Kdy blesk vypnout

Blesk jako jediné světlo

Vyvážení blesk/pozadí

Blesk v interiéru

Příslušenství a makro blesky

Dálkové řízení blesků

          Blesk - 2. parametry a funkce blesku

Pokud vybíráte, kupujete či používáte blesk, setkáte se s řadou pojmů, které se kolem blesku točí. Některé jsou poměrně speciální, některé však stojí za to znát a respektovat. Mají totiž dramatický vliv na způsob používání blesku a následnou kvalitu snímků s ním.

Vše jako v tomto seriálu a ještě mnohem více, navíc i s řadou praktických ukázek a s modelkou, se dozvíte na kurzu Mistrovství práce s externím bleskem, který pro Vás lektoruji. Termíny a podrobnosti se dozvíte zde.

  Směrné číslo blesku (Guide Number)

Základním parametrem každého blesku je jeho směrné číslo. Pokud fotografujete s bleskem v běžném slova smyslu, tak výkon blesku pro každý snímek určuje automatika a tak se se směrným číslem nijak nesetkáte. Je však důležité znát maximální směrné číslo vašeho blesku abyste věděli, na jakou maximální vzdálenost má smysl se snažit o dobrou fotografii s bleskem. Znalost směrného čísla a jeho souvislostí je také nezbytná pro manuálně určovanou expozici s bleskem, dálkové odpalování, různé efekty atp.


Při použití blesku je vždy třeba vzít v úvahu jeho maximální výkon, čili maximální směrné číslo. To totiž určí maximální vzdálenost, na kterou má použití blesku smysl. Pro běžnou praxi tak postačí se pro váš fotoaparát a blesk naučit maximální dosah blesku v metrech. Na tomto snímku byl dosah již významně překročen a blesk, i když blesknul maximálním výkonem, nedokázal již osvítit vzdálený dům. Snímek je tak celkově silně podexponován.
1/30 sec, f/2.8, ISO 400

Směrné číslo blesku (GN, Guide Number) je nejdůležitější technický parametr blesku udávající jednoduše řečeno maximální možnou sílu záblesku. Udává maximální vzdálenost v metrech, na kterou je blesk schopen zabezpečit dobře exponovanou fotografii za předpokladu, že fotoaparát má na objektivu nastaveno clonové číslo 1 a senzor (film) má citlivost ISO 100.

Pokud použijete vyšší hodnoty clonových čísel než 1 (v praxi asi vždy), tak vyšší clonová čísla znamenají zavřenější clonu, která brání průchodu světla objektivem a proto maximální dosažená vzdálenost klesá. Maximální vzdálenost se potom snadno spočítá jako:

Max. vzdálenost = Směrné číslo blesku / Clonové číslo     (pro ISO 100)

Množství použitelného světla z blesku bohužel klesá s druhou mocninou vzdálenosti a tak pokud zvýšíte ISO ze 100 na 200, nezvýší se maximální vzdálenost 2x, ale pouze 1.4x. Maximální vzdálenost pro reálné clonové číslo a závislosti na ISO se tedy spočítá jako:

Max. vzdálenost = Směrné číslo blesku  / Clonové číslo * ISO faktor

ISO

100

200 400 800 1600 3200
ISO faktor 1 1.4 2 2.8 4 5.6

Příklad:
Blesk se směrným číslem 40 při cloně f/4 a ISO 100 je schopen správně exponovat v maximální vzdálenosti 10 metrů. Při ISO 200 je schopen správně exponovat do 14 metrů a při ISO 400 do 20 metrů.

Reálné hodnoty směrných čísel blesků
Jednou z klíčových dovedností práce s bleskem je vědět, kdy blesk vypnout, protože "nemá šanci". A jeden z dobrých důvodů je, že vzdálenost, kde se nalézá hlavní objekt, je nad síly blesku. Proto uvádíme orientační hodnoty dosahu blesků pro různé třídy fotoaparátů. Uvedená vzdálenost je hrubá maximální vzdálenost pro ISO 400, na kterou je blesk ještě schopen dobře exponovat snímek. Skutečná vzdálenost může být o něco větší, protože je obvykle možné tolerovat určitou podexpozici snímků s bleskem či použít ještě vyšší ISO než 400. Výrobci však často zejména u kompaktních fotoaparátů neuvádějí směrné číslo blesku podle jeho definice ale tzv. dosah blesku, kde často předpokládají vysoké hodnoty ISO (například 1000). Tím samozřejmě dosah blesku stoupá, ale za cenu velmi zašuměné fotografie!

Zástupce

Typické směrné
číslo blesku

Orientační max. vzdálenost
pro ISO 400 a objektiv
se světelností f/4

Malý kompakt

5

2,5 metru

Pokročilý kompakt

8

4 metry

DSLR - interní blesk

12

6 metrů

Externí blesk (ohnisko 24 mm)

30

15 metrů

Externí blesk (ohnisko 105 mm)

60

30 metrů

 

Pokles světla blesku do dálky
Blesk není nic jiného než zdroj světla podobný reflektoru. A pro jakýkoliv zdroj světla platí, že jeho oddálením od plátna klesá intenzita světla na plátně s druhou mocninou vzdálenosti. Oddálením se totiž zvětší plocha kterou zdroj osvětluje a tudíž světlo "řídne". A dvojnásobným oddálením se plocha zvětší 4x, tudíž klesne 4x i intenzita světla. Intenzita světla blesku tedy rychle klesá do dálky a dálky tak velmi rychle tmavnou.


Jednou z nejdůležitějších vlastností blesku a světla obecně je pokles intenzity do dálky s druhou mocninou vzdálenosti. Prakticky to znamená, že síla světla z blesku směrem od fotoaparátu rychle klesá a že správná expozice je možná jen v jedné konkrétní vzdálenosti od fotoaparátu.

Test  směrného čísla
Orientačně si můžete maximální směrné číslo vašeho blesku ověřit sami a provedením testu současně získáte mnoho poznatků o vašem fotoaparátu a blesku. Ve spoře osvětlené velké místnosti nebo venku za tmy upevněte fotoaparát na stativ a ve vzdálenosti 2 metry od bleskové hlavy interního nebo externího blesku umístěte střední šedou tabulku. Nastavte zoom tak, aby zorné pole bylo celé vyplněno šedou tabulkou. K tomu budete potřebovat ohnisko kolem 200 mm. Na fotoaparátu nastavte manuální režim M, ISO 100 a expoziční čas 1/160 sec. Expoziční kompenzaci blesku nastavte na 0.


Uspořádání k testu maximálního směrného čísla blesku není těžké, budete však potřebovat střední šedou tabulku.

Nyní nastavte clonové číslo na 4 a exponujte snímek. Ke správné expozici šedé tabulky ve vzdálenosti 2 metry při clonovém čísle 4 a ISO 100 je třeba výkon blesku odpovídající směrnému číslu 4 * 2 = 8. To váš blesk (interní či externí jistě zvládne). Expozici kontrolujte na histogramu, který by měl mít vrchol přesně ve svém středu.


Správná expozice střední šedé tabulky musí být opět střední šedá, tedy RGB=127 a tedy střed histogramu.

Nyní zvyšujte clonové číslo a exponujte snímky. Automatika blesku bude v souladu s teorií zvyšovat výkon blesku (zvyšovat jeho směrné číslo) a tím stále zajišťovat správnou expozici na střední šedou a tedy střed histogramu. V jednu chvíli však narazí na limit směrného čísla. V tom okamžiku začnou být snímky podexponované, což poznáte podle toho, že se vrchol histogramu začne stěhovat vlevo směrem k tmavým tónům. V tom okamžiku blesk používá maximální směrné číslo kterého je schopen. Spočítáte ho jednoduše jako dvojnásobek clonového čísla, při kterém byla jako poslední správná expozice.

Poznámky k testu:

  1. Uvedený test je samozřejmě pouze orientační, nicméně dobře dokumentuje celou teorii měření expozice bleskem a problematiku směrného čísla.

  2. U externích blesků vybavených zoom hlavou bude zjištěné směrné číslo odpovídat ohnisku, které blesk ve své hlavě nastaví, u tohoto testu bude nejspíše kolem 105 mm.

  3. Test můžete snadno zopakovat i pro různé jiné ručně nastavené hodnoty zoomu bleskové hlavy.

  4. Pokud se stane, že blesk správně exponuje i při maximální hodnotě vašeho clonového čísla, tak má vyšší směrné číslo než 2 * maximální clonové číslo. V takovém případě umístěte tabulku do 4 metrů a směrné číslo je potom clonové číslo * 4.

  5. Celý test můžete cvičně provést i pro ISO=200, výsledky je potom třeba dělit faktorem 1.4.

  Pokrytí scény bleskem

U řady obyčejných svítilen bývá možné zužovat či rozšiřovat světlo. Buď směřovat silnější proud světla do malého prostoru nebo světlo rozšířit na větší plochu (díky velmi levné optice se u běžných baterek místo rovnoměrného pokrytí setkáte s kruhy), ale světlo bude logicky slabší. Stejný problém řeší i blesk - jak moc do šířky má svítit?

Stačí svítit do šířky tolik, aby fotografie byla osvětlená celá, tedy aby neměla tmavé rohy. Potřebnou šíři pokrytí světlem tedy určí aktuální zoom, přesněji aktuální ohnisková vzdálenost objektivu. Čím menší je zoom (kratší ohnisko objektivu), tím více fotografie vidí do šířky a tím více do šířky je i třeba svítit bleskem. Naopak při silném přiblížení(použití dlouhého ohniska) stačí světlo blesku směrovat na poměrně malou plochu scény.


Každý blesk umí pokrýt malou (úzkou) scénu (modře). Horší je to se širokým pokrytím, kdy blesk již nesvítí dostatečně do strany a zejména rohy fotografie mohou být tmavé (označeno červeně).

U kompaktních fotoaparátů je vždy zajištěno, aby vestavěný blesk osvítil nejširší ohnisko vestavěného objektivu. Do potíží se tak dostanete pouze při použití širokoúhlých předsádek. U digitálních zrcadlovek však objektiv "není definován" (lze nasadit libovolný), a tak nejširší pokryté ohnisko interním bleskem je třeba hledat v technických parametrech fotoaparátu. Bývá kolem 25 mm po přepočtu a tedy pro menší senzory typicky kolem 17 mm. Použijete-li širší objektiv společně s interním bleskem, budou opět rohy fotografie tmavé. Naopak pokud použijete ohnisko delší, fotografie bude v pořádku, ale blesk bude svítit zbytečně do strany a světlem se tak plýtvá. Tento problém je řešen až u dražších externích blesků tzv. zoom hlavou.


Na tomto snímku pořízeném 17 mm objektivem je dobře vidět nedostatečné pokrytí scény světlem blesku, který podle technických parametrů pokrývá světlem plochu jen pro ohnisko 26 mm. Světlu z blesku navíc stíní sluneční clona a tak je lepší ji při podobných ultraširokoúhlých záběrech s bleskem sejmout.

Pokrytí scény bleskem a směrné číslo
Jak již bylo stručně uvedeno v minulém díle o blesku, tak z hlediska množství světla na scéně není lhostejné jak moc do šířky blesk svítí. Čím více do šířky totiž svítí, tím osvětluje větší plochu a tím je množství světla na scéně menší. K určení jak moc blesk do šířky svítí je praktické použít zaběhnuté ohniskové vzdálenosti - neboli svítí-li blesk do šířky pro ohnisko 24 mm znamená to, že osvítí plochu, kterou vidí 24 mm objektiv.

Udávané směrné číslo tak platí vždy jen a pouze v kontextu ohniska (zoomu), které blesk svým světlem do šířky pokrývá. Objektiv s delším ohniskem samozřejmě použít lze, blesk bude ale osvětlovat zbytečně širší plochu (což snímku nevadí). Pokud ale použijete kratší ohnisko než udávané, budou rohy snímku již tmavé.

Zoom hlava blesku
Externí blesky nejvyšší třídy mají ve své bleskové hlavě motorek schopný šíři pokrytí světlem měnit. Typický rozsah bývá kolem 24 až 105 mm. Motorek neustále a zcela automaticky nastavuje zoom blesku tak, aby odpovídalo aktuálně nastavenému ohnisku na fotoaparátu. Jinými slovy - pokud změníte zoom na fotoaparátu, automaticky zabzučí hlava blesku tak, aby použité ohnisko a šíře světla z hlavy blesku byly v souladu.

Se změnou šíře pokrytí se ale mění směrné číslo blesku. Pro představu, jak směrné číslo blesku klesá s rozšiřujícím se pokrytím scény světlem, uvádíme tabulku platnou pro blesk Nikon Speedlight SB-800 mající zoom rozsah své hlavy 24 až 105 mm:

Ohnisko = pokrytí  světlem

24 mm

35 mm

50 mm

85 mm

105 mm

Směrné číslo

30

38

44

53

56

Výrobci samozřejmě rádi z marketingových důvodů uvádějí vyšší směrná čísla a tak se často hovoří o tom, že blesk má směrné číslo 56. To je samozřejmě pravdou, ale jen při použití ohniska 105 mm nebo delšího!

Co dělat, když potřebujete použít širší objektiv než je pokrytí blesku
U kompaktních fotoaparátů hrozí tato situace pouze v okamžiku, kdy na objektiv našroubujete širokoúhlou předsádku. U digitálních zrcadlovek vždy, pokud nasadíte objektiv s širším pokrytím (kratším ohniskem), než je maximální šíře pokrytí blesku. Nezbude potom než světlo blesku nějak rozptýlit na širší plochu - umístit před blesk mačkané sklo, pauzovací papír či cokoliv, co světlo rozptýlí více do stran. V každém případě je ale třeba dát pozor na to, aby části fotoaparátu (objektiv, sluneční clona, předsádka či cokoliv jiného) nestínily. Jinak se na fotografii objeví ošklivý stín. Větším rozptýlením světla ale logicky dosah blesku klesá.


Jeden ze způsobů jak rozptýlit světlo blesku více do šířky je použít nějakou rozptylku. Na trhu existuje řada rozptylek - např. tzv. softscreen pro výsuvné blesky. Ten se zasune z jedné strany do sáněk pro externí blesk z druhé strany uchytí před blesk. Můžete si ji ale i vyrobit sami z pauzovacího papíru a např. pomocí samolepek přichytit na fotoaparát.

Profesionální systémové blesky mají ve své hlavě ukrytou rozptylku (Wide panel, Wide adapter), kterou lze vysunout a tím světlo emitované bleskem rozptýlit. Například s použitím rozptylky u blesku Canon Speedlite 580EX se rozšíří pokrytí z 24 mm na 14 mm, také tím ale klesá dosah blesku.


Rozptylka ukrytá v hlavách profesionálních blesků rozšiřuje pokrytí blesku až na cca 14 mm. Vždy tím ale klesá dosah blesku.


Pro rozšíření pokrytí světlem u externího blesku je možné použít i nasazovací rozptylku, která dokáže pokrýt světlem úhel až 180°. Významně ale  klesne směrné číslo blesku. O rozptylce bude řeč ještě v souvislosti s vyvážením bílé a některými druhy fotografování.

  Doba nabíjení a výdrž baterií

Shromažďování náboje nutného pro zapálení a následné hoření blesku z baterií do kondenzátoru chvíli trvá. Stejně tak kondenzátor není ideální, část energie v průběhu času ztrácí a tak je třeba ho vždy po několika vteřinách znova dobít na plnou hodnotu, kdy je náboj připraven na nejsilnější záblesk.

Čím slaběji musí blesk blesknout, tím menší množství náboje je z kondenzátoru odebráno a tím rychleji je blesk opět připraven k použití. Elektronika totiž musí doplnit do kondenzátoru jen tolik energie, kolik jí blesk vyčerpal. Čím nižší tedy použijete clonové číslo (ponecháte otevřenější clonu), tím menším výkonem musí blesk blesknout, tím méně energie z kondenzátoru odčerpáte a tím rychleji je blesk opět připraven. Stejně tak blesku i bateriím usnadníte práci vyšší nastavenou ISO citlivostí.

Nejdelší doby dobíjení se dosáhne pokud blesk bleskne naplno a vybije tedy náboj z kondenzátoru zcela. Stejně dlouho obvykle trvá první nabití kondenzátoru po zapnutí (vysunutí) blesku. Obvyklá doba nabití kondenzátoru z 0 na plný stav je s novými bateriemi kolem 3 až 10 vteřin.

Čím více je nutné blesk (respektive kondenzátor v blesku) dobíjet, tím více energie je také nutné z baterií odebrat. Slabší záblesky tedy nejen urychlují opětovnou připravenost blesku k použití, ale šetří i baterie. A naopak vybité baterie (byť jen částečně) silně zpomalují opětovné nabití blesku, protože již nejsou schopné dodat elektronice potřebný výkon. Plně nabité baterie jsou obvykle schopné zajistit kolem 100 až 500 záblesků plného výkonu.

Vestavěné blesky většinou nedovolí fotografovat, pokud v kondenzátoru není shromážděn dostatek náboje na plný záblesk blesku. Naopak externí blesky obvykle fotografovat umožní a buď neblesknou vůbec nebo jen takovou energií, kterou mají aktuálně k dispozici. Fotograf potom musí sledovat i stav nabití blesku, jinak riskuje podexponovaný snímek.


U externích blesků Canon je zvykem oznamovat zelenou barvou tzv. Quick Flash, kdy blesk již sice bleskne, ale má připravenu v kondenzátoru jen asi 1/6 až 1/2 výkonu. Červená barva potom značí 100% připravenost a tedy plně nabitý kondenzátor. Díky tomu je možné fotografovat s bleskem mnohem rychleji za sebou, fotograf ale musí sledovat i stav blesku. Pilotní kontrolka je proto blízko hledáčku a tím v zorném poli oka fotografa.

  Blesk a ostření ve tmě

Drtivá většina dnešních fotoaparátů používá k zaostřování tzv. pasivní ostřící systém, a to buď na bázi detekce kontrastu (kompaktní fotoaparáty a DSLR v režimu Živého nájhledu) nebo fázové detekce (DSLR ostření pomocí AF bodů). Oba ale fungují na principu hledání takové polohy čoček v objektivu, kdy senzor vidí obraz ostrý. Hledání správné polohy čoček je v hledáčku či na displeji velmi dobře vidět a není bez zajímavosti, že na stejném principu pracuje i lidské oko. Nevýhodou pasivního ostření však je, že ke své práci potřebuje vidět. V šeru se ostření prodlužuje, jeho spolehlivost klesá až selže zcela.

Fotoaparáty se snaží tento limit obejít a poklesne-li hladina světla pod úroveň, kdy pasivní ostření dobře funguje, tak si na scénu posvítit. Buď k tomu využívají klasické pomocné světlo vestavěné ve fotoaparátu (např. Nikon) nebo zamrkají interním bleskem (některé Canony) a tím si na scénu posvítí.


Tento snímek byl pořízen v úplně tmě, kdy zaostřit silný teleobjektiv s přirozeně malou hloubkou ostrosti je obrovský problém. Výsledkem také je chybně zaostřená fotografie. Expoziční čas 1/200 sec, f/4, ISO 200, ohnisko 320 mm, blesk

Externí blesky jsou často vybaveny pokročilejším systémem infračerveného ostření. Jedná se o vysílače pomocného infračerveného světla (AF Assist Lamp, AF Assist Illuminator) navázané na ostřící body fotoaparátu a schopné zajistit ostření ve tmě až na vzdálenost 10 metrů. Pokud tedy externí blesk má integrovaný pomocný ostřící systém, bude s nasazeným externím bleskem váš fotoaparát rychle a přesně ostřit téměř za všech světelných podmínek včetně úplné tmy.


Díky vestavěným infračerveným světlům dodá blesk fotoaparátu výkonný zaostřovací systém pro ostření ve tmě. Ani ten však nefunguje při kontinuálním ostření (AF SERVO, AF-C atp.) a nad cca 10 metrů.

  Synchronizace na 1. či 2. lamelu (1st, 2nd Curtain Sync)

Blesk je velmi krátký výboj a tak je na místě otázka, v které době expozičního času má vlastně blesknout. Pokud na jeho začátku (obvyklý standard), tak blesk bleskne ihned po zahájení expozice a otevření závěrky, neboli je synchronizován na 1. lamelu závěrky (1st curtain sync, front curtain sync). Pokud však blesk bleskne až těsně před ukončením expozičního času, fotografové říkají, že je synchronizován na 2. lamelu závěrky (2nd curtain sync, rear curtain sync).

Canon používá pro označení aktivace synchronizace na 2. lamelu symbol a nastavuje to na blesku, Nikon používá symbol a nastavuje to na fotoaparátu.

Fakt, že většina kompaktních fotoaparátů již žádnou mechanickou závěrku s lamelami nemá a závěrka je řešena čistě elektronicky na věci nic nemění. Rozdíl se ale projeví pouze v případě, že fotografujete s bleskem ale přitom relativně dlouhým expozičním časem (např. 1 vteřina) a objekty se na scéně pohybují.


Synchronizace na 1. lamelu osvítí bleskem počáteční stav a následně ukáže v přirozeném světle pohyb na scéně. Obvykle jsou fotoaparáty a blesky z výroby nastaveny takto, protože blesk bleskne ihned po stisku spouště, což je přirozené. Expoziční čas 2 sec, f/4, ISO 200, blesk na začátku expozičního času = synchronizace na 1. lamelu.


Synchronizace na 2. lamelu naopak osvítí bleskem konečný stav. Synchronizaci na 2. lamelu je obvykle třeba explicitně nastavit na fotoaparátu a/nebo na blesku, přičemž blesk mívá přednost. Nenechte se ale zmást tím, že u fotoaparátů, které používají předblesk, bleskne blesk stejně i na začátku expozičního času. To je právě měřící předblesk, vlastní expoziční záblesk se odehraje skutečně až na konci expozičního času. Z tohoto důvodu neobstojí ani argument, že 2. lamela děsí fotografovaný objekt (např. zvířata) až na konci. Stejně je totiž na začátku vyděsí měřící předblesk. Expoziční čas 2 sec, f/4, ISO 200, blesk na konci expozičního času = synchronizace na 2. lamelu.

  Manuální blesk

V režimu manuální blesk umožní elektronika blesku nastavit jak zoom, čili úhel pokrytí světlem, tak výkon manuálně. Výkon blesku je zvykem zadávat ve zlomcích maximálního výkonu - např. od 1/1 (blesk naplno) až do 1/128 výkonu, tedy o 7 EV méně. Manuálním nastavením výkonu blesku se vlastně nastavuje jeho aktuální směrné číslo.

Jako příklad možností manuálního blesku uvádíme blesk Pentax AF-360FGZ, který má rozsah nastavení manuálního blesku od plného výkonu do 1/32, tedy o 5 EV méně. Šedý sloupec odpovídá maximálnímu výkonu blesku a udává tedy jeho maximální směrné číslo v závislosti na nastavení zoomu hlavy. Řádek označený * platí při použití rozptylky.

Zoom hlavy blesku

Nastavený výkon

1/1

1/2

1/4

1/8

1/16

1/32

85 mm

36

25

18

12,5

9

6

70 mm

33

23

16,5

11,5

8

5,5

50 mm

30

21

15

10,5

7,5

5,4

35 mm

25

18

12,5

9

6

4,3

28 mm

22

16

11

8

5,5

4

24 mm

21

15

10,5

7,5

5

3,6

20 mm *

14

10

7

5

3,5

2,5

Manuální blesk se nedá efektivně použít při reportáži. Dramatické změny vzdálenosti k hlavnímu objektu by totiž vedly téměř vždy ke špatné expozici. Má ale smysl v případě, že snímáte podobnou scénu (např. měníte reklamní předměty na stole) a snímáte ze stativu a tudíž ze stále stejné vzdálenosti. Potom je lepší vyladit expozici bleskem a nastavit jí v manuálním režimu. Máte tak zajištěno, že jednotlivé obrázky budou expozičně jeden jako druhý.

  Stroboskop

Funkce stroboskop (někdy též opakovaný blesk - Repeating Flash, Multi) zajistí větší počet záblesků během jedné expozice. Jedná se tak vlastně o vícenásobnou expozici v čase, kdy výsledkem je pouze jedna fotografie. Většina blesků umožňuje nastavit počet záblesků, frekvenci záblesků v Hz (= počet záblesků za vteřinu), výkon jednotlivých záblesků a zoom hlavy (= šíři pokrytí světlem). Je logické, že expoziční čas pak musí být delší než počet záblesků dělený frekvencí záblesků. V režimu stroboskop většinou nelze aktivovat expoziční automatiku blesku.


Na ukázce je použití funkce stroboskop při pádu míčku na pálku. K uvedenému efektu vedlo nastavení stroboskopu na frekvenci 25 záblesků za vteřinu (25 Hz) a záblesků bylo celkem 15, z čehož ale část záblesků proběhla ještě před vstupem míčku do záběru. Na fotoaparátu byl nastaven expoziční čas 1 vteřina a tak se všechny záblesky do expozičního času vešly (záblesky trvaly 15/25=0,6 vteřiny). K funkci bylo ještě třeba správně nastavit zoom hlavy blesku, vypočítat a ručně nastavit jeho výkon a nastavit správně clonu a ISO na fotoaparátu. Tomuto tématu se budeme věnovat v příštím článku.

Zpět nahoru

Text a obrázky - copyright © 2012 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.