Navigace v seriálu

Základní charakteristika

Parametry a funkce blesku

Vyvážení bílé a blesk

Expozice s bleskem

Kdy blesk vypnout

Blesk jako jediné světlo

Vyvážení blesk/pozadí

Blesk v interiéru

Příslušenství a makro blesky

Dálkové řízení blesků

          Blesk - 1. Základní charakteristika

Snad všechny současné fotoaparáty jsou vybaveny bleskem a/nebo paticí pro připojení externího blesku. Není také pochyb o tom, že blesk je extrémně užitečné zařízení s širokou škálou použití. Bohužel má ale i mnoho nevýhod a tak se často fotografie s bleskem nedaří. Blesk totiž poskytuje specifické světlo, které zvládnout není ani pro moderní automatiky jednoduché, a navíc díky velmi krátké době záblesku jeho účinek na scénu není vidět a je třeba si jej tedy jen představovat.

Vše jako v tomto seriálu a ještě mnohem více, navíc i s řadou praktických ukázek a s modelkou, se dozvíte na kurzu Mistrovství práce s externím bleskem, který pro Vás lektoruji. Termíny a podrobnosti se dozvíte zde.

Pokud chcete výrazně zlepšit úroveň fotografií pořízených s bleskem, je nutné pochopit jaké světlo poskytuje blesk a jak ho rozumně začlenit do scény tak, aby jeho použití pokud možno nebylo vidět. Blesk je totiž velmi silné světlo a proto vždy dramaticky změní světelné podmínky na scéně. Pravé mistrovství použití blesku potom je umět použít blesk tak, aby jeho použití na snímku nebylo vůbec vidět!


Zvládnout dobře blesk není jednoduché ani pro automatiku (expozice), ani pro fotografa (začlenění do scény, stíny, odlesky, barva atp.). Cesta vede přes pochopení charakteru jeho světla a jeho řízené použití. Tato fotografie byla pořízena s bleskem a s ohniskem 50 mm při cloně f/1.8.


I tento snímek byl pořízen s bleskem, jinak by obličej byl díky silnému protisvětlu nevýrazný a tmavý. Díky citlivému začlenění blesku do scény jej však vůbec nevnímáte. 1/100 sec, f/5.6, ISO 200, ohnisko 275 mm.

  Mistrovství práce s bleskem

Není pochyb o tom, že blesk velmi pomáhá v situacích, kdy je na scéně málo světla. Není asi ani pochyb o tom, že blesk pomůže i v silném světle jsou-li např. na nevhodných místech scény hluboké a tmavé stíny. Ty dokáže přisvítit a tím je do stinných partií vidět. To je i důvod, proč se velmi často blesk používá např. i za plného denního světla.

Chcete-li dosáhnout pravého mistrovství práce s bleskem, což znamená, že si jako fotograf bleskem pomůžete k lepšímu snímku, ale divák si použití blesku na snímku ani nevšimne, je nutné vyřešit celkem tři problémy:

  1. Vyřešit barvu světla blesku ve vztahu k barvě světla na scéně - nástrojem je správné vyvážení bílé případně barevné filtry.

  2. Zvládnout expozici bleskem ve vztahu k trvalému světlu na scéně, čili jak silně má blesk blesknout ve vztahu k nastavenému ISO, cloně a času. Nástroji jsou pro trvalé světlo ISO, clona, čas, expoziční kompenzace, expoziční režim atd. a pro blesk expoziční kompenzace blesku.

  3. Začlenit poměrně nešetrné světlo blesku do scény z hlediska stínů, lesků a nerovnoměrného světla od blesku - nástrojem je zejména fotografování odrazem.

Podaří-li se vám vyřešit všechny tři body, tak snímek bude perfektně exponován a přitom si blesku nikdo nevšimne. Selhání, byť částečné, v libovolném bodě potom blesk neomylně prozradí. Je však nutné zdůraznit, že 100% řešení často není možné a např. venku, kde není možné fotografovat odrazem, bude blesk produkovat vždy stíny a lesky a nerovnoměrné světlo. Není třeba se tedy zbytečně podceňovat, často nepovedený snímek nemusí být vaše chyba, ale prostě fyzikální omezení tohoto světa. My se budeme všem třem bodům postupně věnovat a tak se o nich nejen dozvíte více, ale naučíte se i řešit praktické situace.


I na tomto snímku byl použit blesk (prozradí se odlesky v očích), jeho použití bylo ale opět citlivé (expozice) a blesk byl z hlediska stínů a lesků do scény dobře začleněn.

  Jaké světlo je blesk

Blesk je silný přídavný reflektor podobný přídavnému reflektoru na videokamerách. U videa je z logiky věci nutný svit reflektoru po celou dobu natáčení. U fotografie by však světlo reflektoru mimo krátkou dobu expozice bylo stejně k ničemu (senzor/film je zakryt závěrkou) a proto se zvolilo řešení silné výbojky, která však svítí jen velmi krátkou dobu (řádově tisíciny vteřiny).

Protože doba svitu blesku je velmi krátká, tak vliv blesku na scénu/fotografii nelze přímo vidět očima. Lidé si často myslí, že blesk je prostá náhrada denního světla, což ale není pravda a tak snímky s bleskem bývají často zklamáním. Vliv blesku na scénu je nutné se naučit představovat a podle toho volit vhodnou strategii jeho použití. Blesk si přitom lze nejsnáze představit jako silný bodový reflektor (například silnou svítilnu, reflektory auta či baterku). Tento "reflektor" je u vestavěných (interních) blesků nasměrován tam, kam míří objektiv. Není tedy možné jeho světlo nijak směrovat - směr světla je pevně určen jeho vestavěním do přístroje.


Blesk je tak krátký záblesk, že jej sice registrujete, ale jeho vliv na prokreslení scény není možné vidět. Pomáhá si jej představit jako silný bodový reflektor nebo jako obyčejnou baterku.


Velmi krátká doba svitu blesku (řádově tisícina vteřiny) dokáže zmrazit jakýkoliv pohyb. Na snímku je kapka vody vyšplouchnutá z vody a exponovaná bleskem.

Z technického pohledu je blesk výbojka podobná zářivkám. K zapálení takové "zářivky" je však třeba vysokého napětí a tak blesky jsou doprovázeny elektronikou, která z baterií fotoaparátu nebo externích baterií o typickém napětí 6 V (4x baterie AA) pomocí měniče vytvoří napětí řádu tisíce voltů. Toto napětí je potom ukládáno do kondenzátoru a v okamžiku, kdy je v kondenzátoru nashromážděn dostatečný náboj pro zapálení výbojky, je blesk připraven k použití. Proces shromažďování náboje však chvíli trvá a blesky (zejména externí) přitom vydávají typický pisklavý zvuk.


Kompaktní fotoaparáty většinou signalizují připravenost blesku zelenou kontrolkou v hledáčku a/nebo na displeji a často nedovolí do doby plného nabití blesku fotografovat. Externí blesky signalizují svojí připravenost externí kontrolkou a většinou dovolí fotografovat i když blesk není připraven - zodpovědnost za výsledek tak přebírá fotograf. Plné nabití blesku přitom trvá řádově vteřiny.

  Blesk vždy Změní scénu!

Pokud fotografujete s bleskem musíte počítat s tím, že blesk svým silným světlem scénu vždy změní. Jednak změní světelné poměry ve scéně - změní rozložení stínů a odlesků, a jednak scénu posune barevně. Problém je zejména v tom, že díky krátké době svitu blesku scénu s bleskem nikdy nevidíte, a tak je třeba si účinek blesku pouze představovat.


Blesk svým světlem vždy změní scénu. Původní osvětlení silně potlačí, dramaticky změní osvětlená a stinná místa, změní stíny, lesky i barvu. Na těchto snímcích je také dobře vidět, jak přímý blesk exponuje správně jen v jedné vzdálenosti - zde se automatika rozhodla pro květiny v popředí. Vliv blesku je tak třeba se naučit představovat, zvážit jeho použití a rozumně ho do scény začlenit. I přes všechny zápory je ale blesk veleužitečné zařízení!

  Modelační blesk (Modeling Flash)

Základní nevýhoda blesku je v tom, že jeho světlo není běžně vidět a fotograf tak do poslední chvíle netuší, jak bude scéna vypadat. Drobnou náplastí na tuto nectnost je právě modelační blesk, který se obvykle spouští tlačítkem pro náhled hloubky ostrosti na fotoaparátu či tlačítkem přímo na blesku. Blesk po dobu cca 1-3 vteřin vyšle sérii rychlých záblesků a tím simuluje trvale svítící světlo. Je tak možné vizuálně zkontrolovat stíny či odlesky, případně pohledem do hledáčku zkontrolovat hloubku ostrosti snímku. Jak účinně je možné během několika vteřin zkontrolovat celou scénu je však věc druhá. Modelační blesk je pro elektroniku blesku velká zátěž. Jednak vybíjí baterie a též se výbojka blesku může zahřívat. Není proto doporučováno používat modelační blesk příliš často a rychle za sebou.


Tlačítko náhledu hloubky ostrosti u DSLR mnoho uživatelů nezná a nepoužívá. Slouží primárně k zaclonění objektivu na nastavenou hodnotu clony - po celou dobu aktivního obrazu v hledáčku má totiž objektiv clonu maximálně otevřenou. U některých fotoaparátů slouží také k aktivaci modelačního blesku.

  Sáňky na blesk (Hot shoe patice)

Lepší fotoaparáty mají tzv. sáňky na blesk (Hot shoe patici) určené pro externí blesk. Externí blesk je po zasunutí do hot shoe patice k fotoaparátu pevně mechanicky fixován ale zejména dojde k velmi sofistikovanému elektronickému propojení. Dobrou zprávou je, že díky sofistikovanému elektronickému propojení nabídne externí blesk celou řadu velmi užitečných funkcí, špatnou zprávou ale je, že hot shoe patice nejsou nijak normovány a tak si každý výrobce definoval svůj standard. Výsledkem je, že na fotoaparátech Nikon můžete použít pouze blesky pro Nikon, na fotoaparátech Canon pouze blesky pro Canon atd. a to ještě zdaleka ne všechny!


Hot shoe patice pro blesk. Relativně standardní je umístění středového kontaktu, který pouze označuje okamžik zapálení blesku TEĎ (tzv. X kontakt). Sony však nectí ani středový kontakt. Ostatní kontakty - umístění i význam - jsou zcela odlišné u různých značek. Zajišťovací otvor slouží k pevnému uchycení blesku. Po aretaci totiž blesk do otvoru zasune trn a tím znemožňuje své vysunutí.

Alternativní výrobci (Sigma, Metz) nabízejí své blesky s různými paticemi a uzpůsobené tím pro různé fotoaparáty. Protože ale značkoví výrobci elektronické protokoly svých patic nezveřejňují, mohou se objevit různé problémy s kompatibilitou. Při výběru externího blesku pro jakýkoliv digitální fotoaparát je proto třeba pečlivě prostudovat kompatibilitu blesků a vše pokud možno ještě v prodejně vyzkoušet. Problémy vás nečekají pouze u značkového a současně doporučeného příslušenství.

Elektronická komunikace mezi bleskem a tělem fotoaparátu je opravdu čilá. Příkladem nechť je zoom hlava blesku. Při změně zoomu předá objektiv informaci o nastaveném zoomu tělu a tělo předá informaci blesku. Blesk automaticky okamžitě změní nastavení své zoom hlavy tak, aby blesk právě pokryl světlem aktuálně nastavené ohnisko objektivu. Čilá komunikace blesku s tělem fotoaparátu dělá z dvojice tělo-blesk elektronický systém a proto se plně automatickým externím bleskům říká často systémové blesky.

  Otáčení a naklápění bleskové hlavy

Externí blesky propojené s fotoaparátem přes sáňky na blesk umožňují obvykle směrování světla blesku jak natáčením bleskové hlavice kolem dokola (Swivel, Rotate) tak jejím sklápěním nahoru a dolů (Tilt). Pokud propojíte blesk s fotoaparátem dálkově (buď bezdrátově nebo kabelem), je samozřejmě možné světlem blesku pohybovat zcela svobodně po scéně až do limitního dosahu použitého dálkového odpalování. Interní blesky míří vždy přímo vpřed což je zásadní problém pro řešení bodu 3 - začlenění světla blesku do scény z hlediska stínů, lesků a nerovnoměrného světla.


Možnost naklápět (tilt) a natáčet (swivel, rotate) bleskovou hlavu, a tím směrovat světlo jinam než dopředu, je základní a nejvýznamnější vlastnost externích blesků používaná zejména v interiérech. Interní blesky tuto schopnost až na výjimky nemají.

  Červené oči

Červené oči typické při fotografování s bleskem trápí mnoho uživatelů digitálních i klasických fotoaparátů. Pomineme-li žertovné fotografie z diskotéky, jsou červené oči na fotografii diskvalifikační (představte si fotografii s červenýma očima v módním časopise nebo v reklamě). Efektu červených očí je tedy nutné se zuby nehty bránit.


Červené oči zná asi každý fotograf. U vestavěných blesků je těžké se jim vyhnout, výrazně lepší situaci nabízejí externí blesky.

Červené oči vznikají díky tomu, že silné světlo blesku interferuje na duhovce oka a barva očí tedy záleží na tloušťce duhovky. U lidí bude převážně červená, zvířata však mohou mít díky jiné tloušťce jejich duhovky jinou barvu "červených" očí. Efekt se navíc umocňuje skutečností, že bleskem se většinou fotografuje ve tmě či šeru, kdy jsou zřítelnice široce otevřené.


Červené oči nejsou jen doménou lidí ale i zvířat. Díky jiné tloušťce jejich duhovky však může být barva očí jiná.

Pokud se chcete červeným očím vyvarovat, tak je nutné umístit blesk co nejdál od osy objektivu. Je-li totiž blesk daleko od osy objektivu, bleskem osvětlený a interferující kus duhovky se nebude krýt s místem, které vidí objektiv. Proto se výrobci často snaží interní blesk co nejvíce vyklopit nahoru, což samozřejmě naráží na konstrukční a praktické potíže. Nejhůře jsou na tom kompaktní fotoaparáty, průměrně interní blesky DSLR a efekt červených očí téměř nenastává u velkých externích systémových blesků. Logicky také platí, že z čím větší vzdálenosti s bleskem fotíte, tím více svítí blesk zepředu a efekt červených očí je silnější.


Důvod proč vznikají červené oči je ten, že blesk osvítí část sítnice, kterou současně zřítelnicí fotografuje objektiv. Všimněte si, jak větší vzdálenost D vede k tomu, že se osvítí jiná část sítnice než se fotografuje, a tím efekt červených očí mizí. To je i důvod jen výjimečného efektu červených očí u externích blesků. Naopak ale prodlužováním vzdálenosti od fotoaparátu k očím se efekt zesiluje.

Redukce červených očí (Red Eye Reduction)
Když nelze blesk dostatečně vyklopit, je možné zapnout funkci "Redukce červených očí" (Red Eye Reduction). Tato funkce se snaží buď sérií záblesků nebo pomocným světlem přivřít zřítelnice fotografované osoby a tím efekt potlačit. Silně to však zpomaluje fotografování, funguje to jen "napůl" a tak je to v praxi jen problematicky použitelné - o reportáži nemluvě. Poslední možností je efekt dodatečně vyretušovat v počítači. Je to pracné a udělat to tak, aby retuš působila zcela přirozeně je sice možné, ale vůbec ne jednoduché.

Zpět nahoru

Text a obrázky - copyright © 2012 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.