|
Barevná vada (chromatická aberace) trápí každý objektiv. Je
totiž důsledkem fyzikálních zákonů podle nichž má každá čočka různý
index lomu (je různě silná) pro různé vlnové délky světla - různé barvy. Barvy se tak lámou jinak a na výsledném snímku se
to projeví barevným duhováním obrazu a to zejména na okrajích,
kde se silně projevuje okrajová barevná vada.
 
Různé vlnové délky (barvy) láme čočka každou jinak a tak se
na senzoru barvy nepotkají. To se projeví rozostřením a barevným
duhováním obrazu.
Ukázka reálné barevné vady na okraji obrazu s jasně
viditelným duhováním hran.
Výrobci objektivů se snaží s barevnou vadou bojovat a
objektivy na barevnou vadu kompenzovat, přičemž kompenzace se
provádí kombinací různých typů optických členů. Úplná kompenzace
v celé ploše snímku je však velmi obtížná a tak každý reálný
objektiv má barevnou vadu kompenzovánu jen částečně. Barevná
vada se projevuje nejvíce u dlouhých ohniskem (teleobjektivů).
Achromatický objektiv
Achromatický objektiv je takový objektiv,
který koriguje barevnou vadu pro dvě vlnové délky (dvě barvy).
Ve fotografické praxi to bývá nejčastěji barva modro-fialová a
žlutá.
Apochromatický objektiv (APO)
Apochromatický objektiv (často značen APO)
je takový objektiv, který koriguje barevnou vadu pro tři vlnové
délky (tři barvy). Díky této korekci se drží barevná vada v
poměrně úzkém pruhu. Apochromatické objektivy jsou objektivy
střední a vyšší třídy.
Barevnou vadu lze vyjádřit jako odchylku zaostření paprsků ve vztahu k
barvě. Achromatický objektiv ji má korigovanou pro dvě barvy
(černé tečky), apochromatický objektiv ji koriguje pro tři barvy
(bílé hvězdy). Viz též
Artefakty obrazu,
Asférický objektiv. |
