Každý senzor je tvořen maticí světlocitlivých buněk (pixelů), ve
kterých se dopadem světla generují elektrony, které se potom
převádějí na elektrický náboj. Blooming je stav, kdy
dopadající světlo na buňku má tak vysokou intenzitu, že vytvoří
obrovské množství elektronů, a ty přetečou do sousedních buněk a
i dál. Blooming se tak dá přirovnat k záplavě vody, která naplní
i sousední buňky. I když moderní fotoaparáty mají tzv.
antibloomingové obvody (něco jako „drenáž“), nejsou proti
bloomingu zcela odolné a snadno se stane, že přeexponované bílé
plochy obrazu poškodí i kresbu v místech, kde by měla být
normální kresba (typicky větve stromů proti obloze).

Na výřezu je vidět, jak přeexponovaná pixely z oblohy
poškodily kresbu větviček. Přebytečný náboj totiž přetekl do
sousedních buněk senzoru. Tomuto jevu se říká blooming.
Viz též Artefakty obrazu,
Dynamický rozsah,
Histogram,
Přepal (přepálená bílá).
|