mezikroužky (extension tube)

Mezikroužky jsou černá trubka, která se nasazuje mezi tělo DSLR a objektiv a která oddálí o definovanou vzdálenost objektiv od senzoru. Vedle oddálení objektivu od senzoru zajistí mezikroužky také transport elektrických signálů mezi tělem DSLR a objektivem. Protože se mezikroužky nasazují do bajonetu pro objektiv, musí být v té správné variantě - s bajonetem pro Canon, Nikon, Olympus atd.


Mezikroužky se obvykle prodávají v sadě tří různě dlouhých kusů, které se dají na sebe stohovat a tím dosáhnout potřebné délky. Na snímku mezikroužky firmy Kenko.

Oddálením objektivu od senzoru se dosáhne dramatického posunu zaostřovacího rozsahu objektivu. Není tak možné zaostřit na nekonečno, zato je ale možné snímat z mnohem kratší vzdálenosti - zkrátí se tedy minimální zaostřovací vzdálenost. U širokoúhlých objektivů používaných s mezikroužky se dokonce může stát, že zaostřovací rozsah se posune "dovnitř objektivu" a tak nelze zaostřit vůbec.

Důsledkem zkrácené minimální zaostřovací vzdálenosti vzroste měřítko snímání (zvětšení) objektivu. U běžných objektivů je tak možné dosáhnout měřítka až 1:1 (zvětšení 1x), u pravých makroobjektivů i více než 2:1 (zvětšení více než 2x). Efekt nárůstu zvětšení objektivu se dá hrubě zjistit ze vztahu:

Nové zvětšení = Staré zvětšení * (1 + Délka mezikroužku [mm] / Ohnisko objektivu [mm] )

Příklad: Pokud s 50mm objektivem s maximálním zvětšením 0.15x použijete mezikroužek o délce 20 mm, maximální měřítko objektivu vzroste přibližně na 0.15 * (1+20/50) = 0.21x.

Nárůst zvětšení tak bude nejvýraznější u širokoúhlých objektivů a nejméně patrný u teleobjektivů. Aby se snadno dal regulovat nárůst zvětšení, prodávají se mezikroužky většinou v sadách o délce např. 12, 20 a 36 mm. Různým skládáním se tak dají docílit různé délky mezikroužků, v extrému až 12+20+36=68 mm.

Nevýhody mezikroužků

Velkou nevýhodou mezikroužků je, že výrazně snižují světelnost objektivu. Automatické TTL měření expozice to sice vyrovná, ale za cenu mnohem delších expozičních časů, čímž hrozí rozhýbání snímku. Dalším problémem mezikroužků je, že násobí optické vady použitého objektivu - zejména barevná vada. Nárůst zvětšení také vede k dramatickému poklesu hloubky ostrosti. Ve výsledku je proto práce s mezikroužky poměrně náročná.
 

Délka
mezikroužků
[mm]

Vzdálenost
předmět-objektiv
[mm]

Vzdálenost
objektiv-senzor
[mm]

Měřítko
snímání

Hloubka ostrosti
při cloně [mm]

f/8

f/11

f/16

12

258

50+12

1:4,2

10,3

14,2

20,6

20

175

50+20

1:2,5

4,2

5,8

8,4

36

119

50+36

1:1,4

1,6

2,2

3,2

48=12+36

102

50+48

1:1

1

1,4

2,0

56=20+36

95

50+56

1,1:1

0,82

1,13

1,64

68=12+20+36

87

50+68

1,4:1

0,62

0,85

1,23

Příklad vlivu mezikroužků na objektiv o ohniskové vzdálenosti 50 mm (nebo zoom nastavený na 50 mm) - platí pro film 24x36 mm.

Viz též Barevná vada, Makroobjektiv, Měřítko snímání, Minimální zaostřovací vzdálenost, Předsádka, Světelnost.

 

Zpět na slovník

Text a obrázky - copyright © 2011 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití.

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.